ČNB nechala úrokové sazby beze změny, rada ale nehlasovala jednotně

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Úrokové sazby bankovní rada zvýšila na počátku srpna, poprvé od února 2008. Základní úroková sazba tehdy stoupla o 0,2 procentního bodu na současnou úroveň.

"Ačkoli to s dnešním výsledkem jednání bankovní rady nebylo zcela jednoznačné, nakonec převážil opatrnější přístup a bankovní rada své sazby nezměnila. Dle našeho názoru je však růst sazeb v letošním roce daný, a o jejích dalším růstu bankovní rada ČNB rozhodne na začátku listopadu," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle něj dnešní odložení růstu sazeb nebylo způsobeno obavami ohledně vývoje ekonomiky, ale spíše praktickými důvody. Na listopadovém jednání totiž bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu vývoje ekonomiky.

Pro ponechání úrokových sazeb bez změny dnes hlasovali čtyři ze sedmi členů bankovní rady. Tři členové hlasovali pro zvýšení základní úrokové sazby na 0,5 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že dnešní debata rady ohledně zvýšení sazeb nebyla tak rozporuplná. "Všichni jednoznačně vyjádřili pochopení pro to, že makroekonomická situace opravňuje k postupnému navyšování sazeb," uvedl. Nakonec ale podle něj v radě mírně převážil názor, že ekonomická situace nevyžaduje akutní reakci a že bude výhodnější počkat na novou listopadovou makroekonomickou prognózu, nové údaje z ekonomiky a na další kroky Evropské centrální banky.

Tři členové bankovní rady, kteří hlasovali pro růst základní úrokové sazby (dvoutýdenní repo sazby), hlasovali i pro zvýšení lombardní sazby na jedno procento. Lombardní sazba, která je v současnosti 0,5 procenta, je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.

Návrh na rozdílné zvýšení jednotlivých úrokových sazeb (základní sazby o 0,25 procentního bodu a lombardní sazby o 0,5 procentního bodu) je podle Rusnoka logický. "Je to krok k takzvané normalizaci sazeb. Považujeme určitý viditelný rozdíl mezi základní a lombardní sazbou za potřebný. A je pravděpodobné, že tímto směrem budeme uvažovat i nadále," uvedl guvernér.