ČR podepsala smlouvu o lithiu s nedůvěryhodnou firmou, ukázala analýza

"Zásadním rizikem projektu těžby lithia na českém území je oficiální spolupráce ministrů s těžařskou společností European Metal Holdings. European Metal Holdings Limited je registrovaná v Austrálii, kde má pouze statut takzvané zahraniční společnosti s omezenou právní způsobilostí," uvedl předseda neziskovky Lukáš Wagenknecht.

Australská společnost je podle něj pouze odštěpným závodem neaustralské firmy European Metal Holdings Limited BVI, která má sídlo na Britských Panenských ostrovech.

"Je absurdní, že se současní politici snaží o formalizovanou spolupráci v takto zásadním projektu se společností se sídlem zapsaným v daňovém ráji. U které s výjimkou několika manažerů s drobnými podíly nevíme, kdo jsou její skuteční majitelé," doplnil Wagenknecht. Odpovědnost za navázání spolupráce podle něj rovnoměrně nesou ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí.

Společnost European Metals Holdings dnes ve vyjádření pro ČTK uvedla, že je firmou sídlící na Britských Panenských ostrovech (BVI) a její akcie jsou registrovány na burzách v Austrálii a Británii. Má australské podnikové registrační číslo a platí v Austrálii daně. "Nedávno jsme změnili stanovy, abychom v rámci vstupu na londýnskou burzu zohlednili britské právní požadavky pro firmy obchodované na burze. European Metals Holding Limited je firmou regulovanou burzovními zákony v Austrálii a Británii, takže zde neexistuje žádný prostor pro korupci atd.," uvedla EMH. Doplnila také, že domicil BVI je historickým odkazem z doby, kdy byla firma založena, aby hledala železnou rudu v Africe.

Podle dostupných informací ČTK je těžba lithia na Cínovci jedinou aktivitou australské EMH. Firma v Česku vlastní přes svou britskou dceru od května 2012 geologickou společnost Geomet, která byla založena v roce 2007 a která by měla lithium těžit. V jejím čele stojí od letoška bývalý manažer OKD Richard Pavlík.

Podle Wagenknechta je rizikem odliv zisků z přírodního bohatství, které mohly sloužit na důchody nebo výstavbu dálnic. Mohlo by jít o částky v řádu bilionů korun.

Ekonomické přínosy projektu podle něj podcenily všechny vlády od roku 2009. První dohoda o průzkumu ložiska byla podepsána o rok později. "Současná výše těžebních poplatků se pohybuje pouze na úrovni pouze 0,66 procenta z vytěženého materiálu. Například v Norsku stát vlastní surovinu. Na její těžbu najímá soukromé subjekty, včetně zahraničních, jejichž zisky jsou daněny vysokou sazbou. Například v případě ropy je to 78 procent," dodal Wagenknecht, který býval náměstkem exministra financí Andreje Babiše (ANO). V roce 2015 ho Babiš odvolal.