Politickým stranám platíme z našich kapes stamiliony. I těm, které neuspějí

Volby, nejen ty do Sněmovny, mají na politické strany hned dvojí dopad. Zaprvé soutěží o to, kdo z nich bude další čtyři roky vládnout a navrhovat či pozměňovat zákony, v tichosti ale souběžně probíhá i druhý souboj, a pro řadu stran existenčně důležitější. Souboj o peníze.

Základem všeho je procentuální zisk hlasů, který strana ve volbách dostane. Pokud překoná alespoň 1,5procentní hranici, má taková strana či hnutí nárok na odměnu ve výši 100 korun za každý platný hlas.

Pokud ale získá strana více než 3 procenta hlasů, dostává poměrně tučný příspěvek, který je opět vyplácen ze státního rozpočtu, tedy z kapes spoluobčanů. Ten činí šest milionů korun ročně a za každou další desetinu procenta navíc se navyšuje o 200 tisíc korun. A to i ve chvíli, kdy strana nemá ani jednoho poslance a není ve Sněmovně nijak zastoupena.

Podívejme se na příklad z posledních voleb do Sněmovny v roce 2013. Česká pirátská strana tehdy získala 2,66 procent hlasů. Ztratila tedy nárok na roční příspěvek, jednorázově ale obdržela více než 13 milionů korun. Naopak Strana zelených, která překonala hranici tří procent a obdržela 3,19 procent hlasů, obdržela jednorázově necelých 16 milionů a k tomu roční bonus ve výši 6 400 000 korun. Šest milionů za překonaná tři procenta a po dvouset tisících za každou započatou desetinu procenta.

Strana Práv Občanů se umístila jen těsně nad požadovaným minimem, obdržela 1,51 procent hlasů. Tím sice nemá nárok na roční příspěvek, přesto si z voleb odnesla sedm a půl milionu korun. A to i přesto, že v rámci následujících čtyř let nebyla ve vysoké politice nijak aktivní.

Jiná je situace u stran, které získají nad pět procent hlasů a tím pádem jim připadá mandát ve Sněmovně. Takové strany dostávají každý rok desetimilionovou dotaci a k tomu příspěvek ve výši 900 tisíc korun za každého poslance, opět na rok. Takže i nejslabší strana v posledních volbách, KDU-ČSL se ziskem 6,78 procent, si odnesla jednorázově více než 33 milionů korun a roční příspěvek ve výši zhruba 22 milionů. Platy poslanců v tom samozřejmě započteny nejsou.

Lidovci si tak za 4 roky působení přišli na 121 milionů korun. Ostatní strany ve Sněmovně byly úspěšnější a vydělaly si mnohem více. KSČM získala jednorázově zhruba 74 milionů a ročně dalších 38, tedy přibližně 227 milionů korun za poslední čtyři roky. ČSSD, která loňské volby vyhrála, ročně dostává 50 milionů a s jednorázovým příspěvkem 100 milionů si za čtyři roky vydělala přes 312 milionů korun. A hnutí je na tom podobně, za čtyři roky si odneslo z kapes daňových poplatníků necelých 300 milionů.

Ročně tak stranám věnujeme zhruba půl miliardy korun, ale tím to nekončí. K tomu je samozřejmě potřeba započíst různé sponzorské dary a příspěvky od občanů a v neposlední řadě i komunální a jiné volby. V nich se totiž také točí ohromné peníze. Kupříkladu ve volbách do krajských zastupitelstev. 

Za mandát krajského zastupitele vyplácel do minulého roku stát 237 500 korun, letos se částka zvedla na 250 tisíc korun. Hnutí ANO, které má 176 mandátů, tak každoročně vyplácíme dalších 44 milionů. Na 30 milionů si přijde ročně ČSSD, kolem 20 milionů ročně KSČM a ODS a tak dále.

Peníze získávají strany i za volby do Evropského parlamentu. Za ně je politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1 procento platných hlasů, vypláceno za každý hlas 30 korun. Hnutí ANO tak ve volbách v roce 2014 získalo přes 7 milionů korun, podobně i TOP 09 a STAN a o něco málo ČSSD.

Už chápete, proč jsou volby pro politické strany a hnutí tak výhodný byznys?