Zaměstnanci jsou posedlí textováním a sociálními sítěmi. V práci na mobilu tráví hodiny

Praha - Ze zaměstnanců se stávají neurotici s nutkavou potřebou kontrolovat svůj mobil. Svůj mobilní telefon totiž zkontrolují v průměru 52krát denně (loni 46krát): To znamená zhruba každých 18 (loni 21) minut během pracovní části dne.

Chytré telefony totiž nabízejí řadu způsobů, jak se na pracovišti rozptýlit, a zaměstnanci toho hojně využívají. Z analýzy společnosti truconneXion jednoznačně vyplývá, že potenciál chytrých telefonů spíše lidem čas bere, než aby jej šetřil. Příval zpráv a různých funkcí je vyrušuje z práce nebo poskytuje lákavou příležitost pro lelkování.

Manipulací s mobilem Češi v pracovní době denně stráví neuvěřitelnou 1 hodinu a 42 minut: „To je o 8 minut více než loni v říjnu. Celkově se zvyšuje čas strávený kontrolou došlých zpráv, statusů či novinek zpravodajských serverů,“ shrnuje závěry analýzy Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion, která pomáhá firmám monitorovat a chránit výpočetní a mobilní technologie. Celkový čas strávený manipulací s mobilním telefonem denně představuje v průměru 3 hodiny, ale do toho se počítá i čas po pracovní době.

Analýza společnosti truconneXion již čtvrtým rokem zjišťuje využívání chytrých mobilních telefonů na vzorku 2000 zaměstnanců. Data poskytuje bezpečnostní aplikace AuditPro MobileDesk,

Zaměstnanci jsou posedlí textováním a sociálními sítěmi

Chytré telefony zaměstnanci k telefonování využívají stále méně: „Ze všech využívaných funkcí představuje telefonie pouze 12 procent a její podíl, stejně jako u klasických SMS zpráv, každoročně klesá ve prospěch komunikačních aplikací typu Skype, WhatsApp či Facebook Messenger. Patrný je nárůst času stráveného na sociálních sítích, větší konzumace multimediálního obsahu a různých aplikací,“ dodává Martin Hnízdil.

Kontrola mobilů v mnoha případech přerůstá do neurotického chování, které zásadně ovlivňuje schopnost zaměstnanců soustředit se na práci.

Neurotičtí zaměstnanci stihnou méně práce

Z analýz nástroje AuditPro vyplývá, že 46 % Čechů dokonce spadá do neurotické kategorie „vysokofrekvenčních“ uživatelů: „Od rána do noci po svém smartphonu sáhnou více než 60krát, to znamená každých zhruba 16 minut,“ dodává Martin Hnízdil.

„Pokud mají lidé potřebu kontrolovat mobil každých 18 minut, nemohou se pořádně soustředit. Pohroužit se do práce a bez vyrušování na více než hodinu se pak stává luxusem, přitom pro kvalitní práci to je nezbytné. Nevhodné využívání komunikačních technologií lidem namísto usnadnění práci ztěžuje, zejména jejich výkonnost a kreativitu,“ říká psycholog Michal Walter, který se zabývá problematikou psychologie práce.

Zaměstnavatelé se bojí krádeže dat z mobilu víc než „nemakačenků“

Pro zaměstnavatele začínají výkonné chytré telefony nabité funkcemi představovat vážný problém. Spíše než nepracujících zaměstnanců, kteří zahálí s mobilem v ruce, se ale bojí o svá data. Mobily totiž umí v podstatě to samé co klasické počítače, ale jsou přitom špatně zabezpečené a navíc mimo kontrolu většiny zaměstnavatelů.

Proto se na pracovních mobilech stále častěji objevují speciální bezpečnostní aplikace. Jejich účelem není lidi špehovat, ale zamezit zneužití a ztráty dat. „Nezjišťují, co přesně lidé na telefonu dělají, ale jaké aplikace se spouštějí a instalují, aby bezpečnostní aplikace případně zamezily instalaci virů či hackerských aplikací. V případě ztráty je možné takový mobil najít nebo na dálku vymazat,“ vysvětluje Martin Hnízdil.

„Firmy se hlavně bojí krádeže citlivých dat a zneužití informačních systémů, na které jsou mobily napojeny. Zatímco počítače jsou obvykle důkladně zabezpečeny, tak chytré mobily obvykle jen jednoduchým PINem,“ uzavírá Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.

Související

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

Více souvisejících

firmy práce mobily zaměstnání

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy