Výzkumný ústav železniční se nemusí řídit zákonem o zakázkách. Verdikt může mít vážný dopad

Rozsudek může mít podle Hospdářských novin (HN) dopad na řadu dalších firem, jež antimonopolní úřad považuje za veřejné zadavatele. Ty by měly zadávat zakázky podle zmíněného zákona. Jde například o další firmy ze skupiny Českých drah, různé dopravní společnosti či finanční instituce ovládané státem.

Podle předsedy ÚOHS Petra Rafaje ale rozsudek nelze generalizovat a odvozovat z něj zobecňující závěry. "Je založen na vyhodnocení neurčitého právního pojmu uspokojování potřeb veřejného zájmu a ten je nutno u každého jednotlivého zadavatele posuzovat individuálně, a to na základě jeho specifického postavení," sdělil.

Advokátka Adéla Havlová z kanceláře Havel, Holásek & Partners rozhodnutí soudu za výjimečné. "Pokud by Nejvyšší správní soud tento verdikt potvrdil, tak by to byl poměrně velký posun v názoru, co je u státem vlastněných firem vykonáváno v takzvaném veřejném zájmu a co vše lze považovat za činnosti standardní obchodní povahy," řekla HN Havlová.

Případ začal v roce 2010, kdy Výzkumný ústav železniční zadal zakázku na rekonstrukci svého zkušebního okruhu ve Velimi za 83 milionů korun, aby se na něm mohly zkoušet vysokorychlostní vlaky. Antimonopolní úřad mu za to dal stotisícovou pokutu. Ústav sice vypsal veřejnou zakázku, ale ne způsobem a postupem, který určuje zákon o veřejných zakázkách.

Železniční ústav to odůvodňuje tím, že nevykonává veřejnou, ale komerční činnost. A tím pádem se na něj uvedený zákon nevztahuje. "Činnost žalobce má standardní obchodní povahu. Svou činnost vykonává za účelem zisku a sám nese případné ztráty svého hospodaření," uvedla v rozsudku soudkyně Krajského soudu v Brně Jaroslava Skoumalová. Poukázala na to, že firma nepotřebuje veřejné prostředky a neustále vykazuje vysoký zisk. Loni například 188 milionů korun.