Volby do Sněmovny byly jen začátek. Čechy čeká masivní volební maraton

Praha - Volby do Poslanecké sněmovny, které proběhly o víkendu, byly jen začátek. V průběhu deseti čekají občany každý rok nejméně jednu další volby, a poprvé si odpočinou až v roce 2027.

V loňském roce volili Češi do krajských zastupitelstev a do Senátu. Letos jme byli svědky poměrně stresujících sněmovních voleb. Kdo by si ale myslel, že má na dlouhou dobu vystaráno, je na omylu. Další volby se blíží, a zdaleka nebudou poslední.

Pokud se nic nezmění, Češi si střihnou desetiletý volební maraton. Každý rok nás tak čekají minimálně jedny volby, a kdo rád studuje volební programy stran, má o zábavu vystaráno.

Hned příští rok nás totiž potkají troje volby. V lednu ty prezidentské, které budou soudě dle dosavadních průzkumů velmi vyrovnané. Zajímaví bude především sledovat, jestli Miloš Zeman obhájí svou pozici, nebo jako první polistopadový prezident skončí po prvním funkčním období.

Následně se ale dočkáme ještě senátních voleb a také obecních. Zde se bude pro změnu hrát o to, jestli získá prim opět hnutí ANO a Andrej Babiš, nebo jestli se během několika měsíců od právě proběhlých voleb politická nálada v Česku změní.

V roce 2019 nás čekají volby do Evropského parlamentu. Ty se obecně netěší příliš velké účasti, vzhledem k odmítavému postoji části Čechů vůči Evropské unii ale lze očekávat, že se bude zápolit především o to, zda vyhrají proevropské strany, nebo ty euroskeptické.

Rok 2020 nebude výjimkou, co se senátních voleb týče. K nim se ale přidají i krajské. Předvídat tak dlouho dopředu co by mohlo být jejich náplní už prakticky nelze, přesto je minimálně z jednoho důvodu bude velmi zajímavé sledovat.

Hned rok poté totiž proběhnou další volby do Poslanecké sněmovny. A jak dopadnou ukáží především čtyři roky následující vlády. Může se ale stát, že vzhledem k roztříštěnosti nevydrží a potkají nás dříve volby předčasné. V tom případě by se tento rok bez voleb obešel. Žádné jiné totiž nebudou.

Rok 2022 se opět ponese ve znamení senátních voleb, k nim ale přibydou i ty obecní. Následující rok se opět dočkáme vybírání prezidenta, a ačkoliv opravdu nelze ani spekulovat, kdo by v nich mohl vyhrát nebo jen kandidovat, lze se domnívat, že ať už Miloš Zeman příští rok uspěje nebo ne, v roce 2023 se o post hlavy státu nebude chtít, nebo nebude moci pokoušet.

Rok 2024 bude opět nabitý. Čekají nás krajské volby, následně senátní a také evropské. Pokud by se držel dosavadní trend v počtu voličů, nejvíce lidí by asi přilákaly právě ty krajské.

V roce 2025 se opět uspořádají volby do Poslanecké sněmovny. Budou však jediné, další dvoje volby se odehrají až o rok později. Rok 2026 se ponese ve znamení voleb do Senátu a městských zastupitelstev. 

Rok 2027 je tedy zatím nejbližším rokem, kdy si voliči oddechnou a nebudou muset k urnám. Jestli se tak stane je ale otázkou, na kterou nebudeme znát odpověď dříve, než ten daný rok. Ve hře je totiž spousta faktorů, které to mohou změnit. Počínaje předčasnými volbami kdykoliv v průběhu deseti let, až po (vzhledem k absenci funkce viceprezidenta) odstoupení či úmrtí hlavy státu.

Související

Více souvisejících

volby Senát ČR Poslanecká sněmovna prezident čr

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Novým trenérem české fotbalové reprezentace je velezkušený Miroslav Koubek

Nejsledovanější český sportovní příběh letošního podzimu je u konce. Více než dvouměsíční hledání trenéra české fotbalové reprezentace skončilo krátce před začátkem astronomické zimy, konkrétně v pátek 19. prosince. Právě tehdy byl Fotbalovou asociací ČR (FAČR) oznámen a uveden tak do funkce hlavního trenéra národního A-týmu jeden z nejzkušenějších tuzemských fotbalových trenérů Miroslav Koubek. Svaz se s ním dohodl na dvou a půlleté spolupráci s tím, že jeho nejbližším úkolem je nyní zvládnout březnovou baráž o mistrovství světa, v jejíž úvodu se doma Češi utkají s Irskem.

před 3 hodinami

Andrej Babiš přichází na zasedání nové vlády

Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky

Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Aktualizováno před 4 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 5 hodinami

Chris Rea

Zemřel hitmaker Chris Rea, podlehl krátké nemoci

Světovou hudební scénou otřásla smutná zpráva. Ve věku 74 let zemřel britský hitmaker Chris Rea, který opakovaně zavítal i do České republiky. Hudebník podle rodiny podlehl krátkému onemocnění. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 10 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy