Záznam ČNB: Skokové zvýšení sazeb by mohlo zatížit zadlužené domácnosti a firmy

"Proto i z hlediska finanční stability je vhodnější zvyšovat úrokové sazby postupně," uvádí záznam. Podle něj také ovšem na jednání zaznělo, že pokud bude vývoj v následujících měsících směřovat k vyššímu růstu inflace, než ČNB očekává, je možné využít kteréhokoli příštího měnověpolitického jednání k dalšímu zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení úrokových sazeb.

Zároveň na jednání rady podle záznamu opakovaně zaznělo, že vyšší růst mezd, disponibilního důchodu a spotřeby vytváří odpovídající inflační tlaky. Materiál ale také uvádí, že případné prudké zhodnocení kurzu koruny by představovalo protiinflační riziko i riziko pro vývoj reálné ekonomiky, a znamenalo by tedy oddálení dalšího zvyšování úrokových sazeb.

Jednání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm členů rady a podle záznamu i ministr financí Ivan Pilný (ANO). Členové rady na rozhodli minulý týden o zvýšení úrokových sazeb jednomyslně, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Centrální banka v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 4,5 procenta z 3,6 procenta odhadovaných v srpnu. Pro příští rok ČNB zlepšila odhad na 3,4 procenta z předchozích 3,2 procenta.

Cenová hladina v říjnu 2017 vzrostla meziročně o 2,9 %. Inflace se tak nadále nachází v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v říjnu meziročně zvýšily o 3 %.

Podle ČNB inflace setrvá ve zbytku letošního roku i po většinu roku příštího nad dvouprocentním cílem, nicméně v rámci jeho tolerančního pásma. Celkové inflační tlaky v současnosti kulminují, přičemž odrážejí zrychlující mzdovou dynamiku v podmínkách robustního růstu domácí ekonomiky. Domácí náklady ještě krátkodobě zrychlí svůj růst, a to v návaznosti na napjatou situaci na trhu práce.

Poté se domácí inflační tlaky s přispěním stabilizačního působení měnové politiky zmírní. Stále však budou převažovat nad protiinflačním působením dovozních cen. Jejich pokles bude dle cnb.cz odrážet posilující kurz koruny při dočasně slábnoucí dynamice zahraničních výrobních cen. Zároveň odezní jednorázové vlivy, které zvýšily inflaci na počátku letošního roku. Na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2018 a 2019, se tak inflace shora vrátí k dvouprocentnímu cíli.