Praha - Rada ČNB na svém zasedání 21. prosince 2017 ponechala základní úrokovou sazbu na 0,5 procenta. Pro její zvýšení byli jen viceguvernér ČNB Mojmír Hampl a člen bankovní rady Vojtěch Benda.
Většina členů rady se na jednání přikláněla k postupnému zpřísňování měnové politiky. "Rozdíl mezi zvýšením měnověpolitických úrokových sazeb koncem prosince a případným zvýšením sazeb začátkem února byl z makroekonomického pohledu označen za zanedbatelný," uvádí záznam z jednání.
Rada se shodla, že celkové vyznění ekonomického vývoje se od posledního zasedání nezměnilo a že stávající prognóza ČNB se velmi dobře naplňuje.
Někteří členové rady upozornili, že růst mezd je velmi výrazný, i když ve srovnání s prognózou ČNB pomalejší. To podle nich spolu s dalšími údaji z trhu práce naznačuje přehřívání ekonomiky. Stejně tak členové rady diskutovali o přehřívání hypotečního trhu. Podle některých členů by tak adekvátní reakcí mělo být další zvýšení úrokových sazeb. Proti tomu zazněl argument, že v mnoha zemích v zahraničí je měnová politika uvolněná ještě více.
Související
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
ČNB , Ekonomika , Mojmír Hampl , mzdy / platy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák