Rozpočet skončil se schodkem 6,2 miliardy. To se státu vymstí, sejčkuje Kalousek

Příjem peněz z EU loni klesl meziročně o 81,9 miliardy korun. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet loni ve schodku 1,3 miliardy korun, zatímco předloni to bylo 13,6 miliardy korun.

Proti plánu se na lepším loňském výsledku podle MF podílely zejména daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení. K tomu pomohl efektivnější výběr daní a pokračující ekonomický růst doprovázený vysokou zaměstnaností a rostoucími platy v podnikatelském i veřejném sektoru, uvedl úřad.

Celkové příjmy rozpočtu loni meziročně klesly o osm miliard korun na 1,274 bilionu korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 60 miliard korun na 1,28 bilionu korun. Celkové daňové příjmy včetně sociálního zabezpečení stouply meziročně o 82,4 miliardy na 1,154 bilionu korun. Daňové příjmy bez sociálního zabezpečení se zvýšily o 44,7 miliardy na 687,8 miliardy korun.

Příjmy rozpočtu z daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně stouply o zhruba osm procent na 266 miliard korun. Celkový pozitivní dopad elektronické evidence tržeb na inkaso DPH na úrovni veřejných rozpočtů MF odhaduje na 5,2 miliardy korun.

Dodatečný pozitivní dopad na meziroční růst inkasa DPH na úrovni veřejných rozpočtů mělo podle MF loni také kontrolní hlášení, a to zhruba 7,2 miliardy korun navíc ve srovnání s rokem 2016. "Ve druhém roce účinnosti tak pozitivní vliv kontrolního hlášení na inkaso DPH byl již téměř 20 miliard korun", uvedl úřad.

Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o tři procenta na 154,7 miliardy Kč. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 115,2 miliardy Kč, což znamenalo meziroční růst o 3,6 procenta.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ty dosáhly 530,0 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 16,9 mld. Kč, tj. o 3,3 %, a proti schválenému rozpočtu byly nižší o 0,5 mld. Kč. Meziroční růst byl dán z velké části růstem výdajů na důchody o 15,4 mld. Kč, tj. o 3,9 %. Podíl sociálních dávek na celkových výdajích činil 41,4 % (v roce 2016 to bylo 42,1 %).

Kapitálové, tedy investiční výdaje rozpočtu loni klesly o 2,6 miliardy na 81,6 miliardy korun. Meziroční pokles ovlivnil podle MF fakt, že v první polovině roku 2016 se ještě výrazně čerpaly kapitálové výdaje v rámci programového období 2007 až 2013, zatímco loni byly financovány společné programy EU a ČR jen prostřednictvím operačních programů z období 2014 až 2020.

"K téměř vyrovnanému státnímu rozpočtu pomohla vládní podpora hospodářského růstu, vysoká zaměstnanost a také opatření proti šedé ekonomice," reagoval bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) prostřednictvím textové zprávy. Loňský vývoj investic však podle něj není dobrý. Stát dlouhodobě doplácí na příliš byrokratickou legislativu, soudí.

Šestimiliardový schodek státního rozpočtu za loňský rok je podle TOP 09 příznivé číslo, které způsobil rychlejší než předpokládaný růst ekonomiky. "Smutnější je pohled na ty trendy. Když se podíváme, že přes dobré časy klesají výdaje na investice, a naopak raketově rostou provozní výdaje státu, zejména v počtu státních úředníků a v platech na ně," komentoval výsledky exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Kritizoval vládu za to, že v těchto trendech pokračuje, a varoval, že v okamžiku, kdy příjmy rozpočtu už nebudou tak příznivé, se to státu vymstí.

"Rozpočet měl být dávno vyrovnaný," uvedl v tiskové zprávě poslanec ODS Jan Skopeček. Výsledek hospodaření podle něj také ukazuje, že vláda zvyšovala běžné výdaje o 62,6 miliardy korun a nedokázala investovat ani to, co si sama naplánovala. "Při takovém hospodaření považuji vyšší výběr daní za zbytečné obírání daňových poplatníků, kteří by jistě své peníze utratili lépe než stát. Je tedy čas na snižování daní a úsporu provozních výdajů státu," dodal.

Skopeček poukázal i na to, že rozpočet skončil s rozdílem 54 miliard proti schválené podobě, a to přesto, že loni se neodehrály žádné výrazné ekonomické události nebo krize. "Vláda, respektive hnutí ANO, tak představuje občanům a předkládá poslancům ke schválení 'fejkové' rozpočty, které mají ve finále dramaticky jiné výsledky," dodal.

Naopak podle expremiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) to potvrzuje, že bývalá koaliční vláda, kterou vedl, hospodařila nejlépe ze všech vlád od roku 1993. "K téměř vyrovnanému státnímu rozpočtu pomohla vládní podpora hospodářského růstu, vysoká zaměstnanost a také opatření proti šedé ekonomice," sdělil dnes ČTK Sobotka prostřednictvím textové zprávy. Loňský vývoj investic však podle něj není dobrý. Stát dlouhodobě doplácí na příliš byrokratickou legislativu, soudí.