ČNB mění strategii: Rozdělila investování devizových rezerv na dvě části

Zhruba 45 procent devizových rezerv centrální banka investuje pouze do aktiv v eurech a americkém dolaru tak, aby byly vysoce likvidní, tedy rychle dostupné pro hladké fungování měnové politiky. Druhou část rezerv, tzv. investiční tranši, hodlá ČNB využívat pro dlouhodobější investování zaměřené na větší výnos. V této části rezerv by ČNB měla vedle eura a amerického dolaru investovat i do aktiv v kanadském dolaru, australském dolaru a švédské koruně.

Za růstem rezerv v posledních letech je především intervenční režim, kdy centrální banka od listopadu 2013 do loňského dubna vynaložila dva biliony korun za nákup eur. V eurech činí devizové rezervy zhruba 124 miliard eur. V investiční části rezerv tak bude 64,8 miliardy eur a v likvidní 56,7 miliardy eur.

"Ta změna spočívá právě v tom, že máme dnes mnohonásobně - cca pětinásobně - větší devizové rezervy. To nám umožňuje v podstatě ten obrovský balík rozdělit tak, abychom spolehlivě zajistili dostatečné množství likvidních rezerv, které budeme používat pro nutné, řekněme bezpečné fungování z hlediska měnové politiky," uvedl guvernér Jiří Rusnok.

První část rezerv se orientuje na krátkodobé investování, tedy na instrumenty peněžního trhu. "Prakticky to znamená krátké dluhopisy, pokladniční poukázky těch řekněme nejspolehlivějších zemí evropských i mimoevropských a operace s centrálními bankami - repo operace nebo i depozitní operace," uvedl Rusnok. Investiční část kromě těchto tradičních nástrojů bude použita i na další investiční nástroje jako například hypotékami kryté dluhopisy vydané v Evropě. "Můžou to být do budoucna třeba i korporátní dluhopisy nějaké kategorie, ale zatím to rozhodnutí nepadlo," dodal. Zároveň upozornil, že ČNB neuvažuje o zvýšení maximálního 10procentního podílu investic do akcií.

"Obecně je tento postup správný, jelikož investování devizových rezerv s nízkým výnosem bude pro českou ekonomiku přinášet výrazné náklady ušlé příležitosti. Zejména proto, že takový objem rezerv nebude centrální banka nikdy akutně potřebovat," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Zároveň ale podle něj je otázkou, zda změna investiční strategie představená ČNB bude dostatečně agresivní. "Už jen záměr ponechat v málo výnosných aktivech téměř 57 miliard eur se nezdá dostatečně ambiciózní. Je tak otázkou, zda by ČNB neměla agresivněji investovat ještě větší část rezerv, aby rychleji dosáhla zisků, které může využít státní rozpočet," uvedl.

Rusnok dále také uvedl, že v tuto chvíli centrální banka neuvažuje o odprodeji části devizových rezerv. Nová strategie by měla přispívat k lepšímu hospodaření centrální banky. "Nicméně není to nějaký jednoznačný a zásadní jediný cíl, my se neorientujeme pouze na výnos. My se vždycky budeme především v devizových rezervách orientovat na bezpečnost, ať už je to v té či oné tranši," uvedl Rusnok.