Menším českým exportérům se daří nalézat nové trhy, pozice Ruska oslabila

"Právě tato teritoria nahradila Ruskou federaci, v níž i vlivem mezinárodních sankcí objem nově podpořeného exportu klesl. V roce 2017 se Rusko podílelo na objemu financovaného exportu jedním procentem," uvedl ředitel České exportní banky (ČEB) Karel Bureš. Po více než dvou letech se tak podle něj projevil úspěch etablování exportérů na nových trzích.

Nejvýznamnější roli v teritoriálním rozložení podpory exportu hrála Asie (69 procent) a Latinská Amerika (16 procent). Tato teritoria tak nahrazují dříve dominantní Rusko, do kterého ještě v roce 2013 mířilo téměř 40 procent vývozu podpořeného bankou. 

Loni ČEB, která se nyní soustředí na malé a střední firmy, poprvé financovala export do Bahrajnu, Kataru, Peru, Kyrgyzstánu, Litvy či Arménie. Například na Ostrov Man banka podpořila vývoz leteckých motorů. Nejvyšší nárůst zaznamenali čeští zemědělští exportéři.

Podle Svazu průmyslu a dopravy je v zemích Latinské Ameriky, Asie včetně zemí SNS, ale i severní Afriky velká tradice českého průmyslu, a právě pro průmysl nebo sektor dopravy se zde nabízí obchodní příležitosti.

Podle loňského průzkumu Asociace malých a středních podniků počet českých firem, které vyvážejí i mimo EU, roste. Zejména se zaměřují na země ze Společenství nezávislých států a na Blízký východ. Polovina tuzemských exportérů přitom vyváží do šesti a více států, 15 procent pak do 21 zemí. Podíl firem exportujících do alespoň 11 zemí stoupl meziročně o sedm procent.