2. srpna 1877 byl na místě bývalého keltského hradiště (oppida) ve Stradonicích na Berounsku nalezen zlatý poklad, asi 200 zlatých keltských mincí, tzv. duhovek. Nález tohoto pokladu odstartoval místní "zlatokopeckou horečku", při které hledači pokladů doslova překopali celé území oppida.
Podle dobových svědectví zde každodenně kopalo zhruba 300 lidí. Kopáči měli zabrané úseky na kterých přes den kopali a v noci je hlídali, někteří ozbrojeni i loveckými puškami. Vlakem do Nižbora údajně přijížděli i zvědaví Pražané. Kromě ojedinělých mincí však již nikdo žádný poklad nenašel.
Do českých zemí, a tím i do oblasti Stradonic, přišli Keltové asi kolem roku 500 před naším letopočtem z oblastí západní Evropy a žili zde zhruba pět století. Keltové začali stavět první oppida, byli zručnými řemeslníky, vyráběli keramiku, bronzové předměty, byli dobrými obchodníky a razili zde také první zlaté mince tzv. duhovky.
Své jméno mince dostaly údajně podle toho, že je většinou lidé nacházeli vyplavené po dešti, kdy se ve slunci leskly. Protože se často objevovaly spolu s duhou, pověra hovořila o tom, že tam, kde se duha dotkne země bude nalezen zlatý poklad ("kde stojí roh od nebeské duhy, tu spadá z nebe zlatá mísa s penězi"). Stradonické oppidum se podle mnoha badatelů stalo pravděpodobně hlavním obchodním a výrobním centrem v tehdejší střední Evropě.
Právě kvůli duhovkám bylo stradonické oppidum vůbec objeveno. V době po první velké hospodářské krizi v roce 1873, kdy řada lidí ztratila práci, živila se řada z nich tím, že na vrchu Hradiště u Stradonic vykopávali staré zvířecí kosti, které prodávali na výrobu kostního uhlí používaného v cukrovarech.
Mezi kopáči byl i Liborin Lebr, který zde začátkem srpna 1877 našel poklad čítající asi 200 kusů zlatých mincí. Při "zlatokopecké horečce" se ale nalezly také různé bronzové předměty či střepy hliněných nádob. Poměrně velká část těchto nálezů se později stala součástí sbírek významných evropských muzeí.
Související
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
Rusko vydalo nový žebříček nepřátelských vlád. Na prvním místě je Německo, umístilo se i Česko
Aktuálně se děje
před 34 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 1 hodinou
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák