Příjmovou chudobou trpí 960 tisíc Čechů, nejohroženější jsou samoživitelky

Praha - V Česku loni ubylo lidí, které ohrožuje chudoba a sociální vyloučení. Ačkoli většina domácností vycházela loni se svými příjmy poměrně snadno, pro 23,2 procenta to bylo obtížné. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Počet Čechů, kteří měli materiální nedostatek a nemohli si dovolit například pravidelné úhrady nájemného, auto, maso obden či týdenní dovolenou, poklesl oproti předchozímu roku o zhruba 110.000. Bylo jich kolem 390.000. Pod hranicí příjmové chudoby žilo loni asi 960.000 Čechů, tedy o 0,6 procenta méně než předloni.

"Příjmovou chudobou byl vloni ohrožen zhruba každý jedenáctý obyvatel," uvedla Michaela Jirková z ČSÚ. Největší problémy s příjmy měly samoživitelky s dětmi a seniorky ve věku nad 65 let, které žijí samy. K ohroženým chudobou a sociálním vyloučením patřila téměř třetina z nich.

V příjmové chudobě se člověk ocitne, pokud nemá ani 60 procent mediánu příjmu. Tato částka činila loni pro jednotlivce 11.195 korun. Byla tak o 504 korun vyšší než v roce 2016. U dvojice dospělých dosahovala hranice příjmové chudoby 16.792 korun, předloni 16.036 korun. Jeden rodič s dítětem do 13 let měl 14.553 korun, předloni 13.898 korun. Pro oba rodiče s dětmi do 13 let se loni částka zvedla z 22.450 korun na 23.509 korun.

Od roku 2012 přibývá lidí, kteří si mohou dovolit týdenní dovolenou a neočekávaný výdaj. Zatímco před šesti lety nemělo peníze na zaplacení týdenní dovolené 43,5 procenta lidí, loni to byla čtvrtina lidí. Podobně v roce 2012 nedokázalo 42,4 procenta Čechů a Češek uhradit neočekávaný výdaj, minulý rok jich ho nezvládlo zaplatit 28,1 procenta.

Nejméně čtyři z devíti položek, mezi které patří týdenní dovolená, neočekávaný výdaj ve výši 10.200 korun, úhrady splátek a pravidelných plateb, auto, pračka, telefon, televize, vytápění a maso obden, si nemohlo dovolit 3,7 procenta lidí. Je to o 1,1 procentního bodu méně než předloni, kdy tento údaj dosahoval 4,8 procenta obyvatel. Nejvyšší byl v roce 2007, kdy materiální nouze hrozila 7,4 procenta lidí.

Česko se v EU dlouhodobě řadí mezi země s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení. Statistici sledují tři kategorie - příjmovou chudobu, materiální deprivaci a také intenzitu práce. Aspoň jedna z trojice sledovaných skutečností loni ohrožovala přibližně 1,3 milionu lidí v ČR, předloni asi 1,4 milionu. Celková míra ohrožení příjmovou chudobou a sociálním vyloučením tak proti roku 2016 klesla ze 13,3 na 12,2 procenta.

Z výzkumu ČSÚ vyplynulo, že každý měsíc dokáže ušetřit peníze asi 67 procent domácností. Výdaje za zdravotní péči u lékaře pro většinu domácností podle ČSÚ nepředstavují žádnou zátěž. 

Související

Elon Musk Komentář

Miliardáři by mohli zastavit hlad i chudobu. Nechtějí, a nikdo to po nich ani nemůže chtít

Čisté jmění amerických miliardářů dosahuje 6,22 bilionu dolarů, částky tak obrovské, že ji lze jen stěží pochopit. A přesto právě tato koncentrace bohatství v rukou několika stovek jednotlivců ukazuje, jak dramatický potenciál by mohl mít koordinovaný zásah soukromého kapitálu. Pokud by se tito lidé rozhodli jednat, měli by moc měnit celý svět – doslova.
Petr Fiala Komentář

Česko ochromila stávka. Má Fiala pravdu, když zmiňuje politické ambice odborářů?

Tak si mámo (nebo táto) pojedeme do Práglu zastávkovat. A při té příležitosti si koupíme trdelník a svařák nebo klobásu někde na Staromáku a dárky pro všechny v nějakým krámě, ne? Možná, že vám to zní posměšně a že není radno si dělat tímto způsobem legraci z práva lidí na stávku. Ať už jsou ze škol, od dopravních podniků nebo z kuchyně či z důlních šachet. A zvlášť ne proto, že odboroví bossové v oblecích od značky Boss a s hodinkami od značky Breitling, na které nemá většina členské základny odborových svazů, se zapáleným vztekem levičáckých bafuňářů vyhrožují vládě snad největším protestem v novodobé historii Česka. A proč to všechno? Prý kvůli tomu, že kvůli vládě Petra Fialy stále více chudneme.

Více souvisejících

chudoba ,  češi ,  čsú ,  Ekonomika ,  sociálně vyloučení

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

před 2 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 5 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 8 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 13 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy