Senát zamítl přístup správců daně k širšímu okruhu údajů. Láska se obul do Babiše

Zamítnutí prosadili v horní komoře senátoři ODS. Odpůrci novely poukazovali na to, že jde nad rámec evropské směrnice DAC 5. Mluvili o nabourání práva na soukromí a o nebezpečí zneužívání informací. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s jejich argumenty nesouhlasila.

Pro zamítnutí hlasovalo 50 senátorů včetně dvou z klubu ANO Ladislava Václavce a Jaroslava Větrovského, proti byl jeden, a to Jan Veleba (SPO). Dalších sedm členů horní komory se hlasování zdrželo.

V případě účinnosti novely by se mohl podle Miloše Vystrčila (ODS) každý správce daně, tedy i například obce, tázat na citlivé údaje daňových poplatníků. "Kolik má který občan na účtu peněz, s kým obchoduje, nebo jaké má dluhy," uvedl. Vláda by měla podle něho předložit novelu daňového řádu čistě tak, jak žádá evropská směrnice.

Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ) řekla, že směrnice se týká boje proti terorismu a proti praní špinavých peněz. "Nemůžeme skousnout zásahy stejné intenzity, pokud jde pouze, v uvozovkách, o jiné kolize se zákonem," přidala se k návrhu na zamítnutí. Nezařazený Václav Láska se pozastavil nad tím, že se řeší boj proti daňovým podvodům, přičemž premiér Andrej Babiš (ANO) je stíhaný pro podezření z podvodu, spolupracoval, jak Láska uvedl, s komunistickou Státní bezpečností, podváděl podle jeho názoru s jednokorunovými dluhopisy a nezákonnými postupy likvidoval konkurenci, když podnikal.

Schillerová zdůrazňovala, že směrnice směřuje univerzálně proti daňovým podvodům a ponechává možnost využití údajů pro národní správy daní na členských státech. Vláda se proto rozhodla, aby v přístupu k informacím nečinila rozdíl mezi tuzemským a zahraničním správcem daně, uvedla. Stejný postup zvolily podle ní všechny země unie, které už směrnici přejaly. "Je to nástroj, který má sloužit k účinnějšímu boji proti daňovým únikům," poznamenala.

Předloha dále předpokládá, že advokáti, notáři, daňoví poradci nebo auditoři by museli tyto údaje poskytovat jen pro mezinárodní spolupráci při správě daní. Jde o informace, které musejí platební instituce už nyní dávat Finančnímu analytickému úřadu. Nově by o jejich sdělení mohl žádat kterýkoli správce daně, tedy nejenom finanční úřady, ale také třeba obce či pracovníci celní správy. Navrhovaná povinnost finančních institucí dávat údaje i pro tuzemskou správu daní podle České bankovní asociace výrazně prolamuje bankovní tajemství.

Sněmovna z návrhu vládní novely vyřadila už dřív povinnost bank podávat informace o tom, z jakého telefonního čísla nebo IP adresy se klient připojuje k bankovním službám. Nové povinnosti by se navíc nevztahovaly na dobu před účinností zákona. Generální finanční ředitelství by o informace žádalo prostřednictvím příslušné profesní komory.