Brusel mluví Česku do financí: Ministerstvo neprotestuje, dokonce jeden fakt ocenilo

Praha - Ministerstvo financí souhlasí s doporučením Evropské komise ohledně zajištění udržitelnosti veřejných financí a snížení administrativní zátěže. Zároveň úřad příznivě přijal fakt, že ČR letos od EK neobdržela doporučení týkající se fiskální oblasti především díky vykázanému přebytku veřejných financí a nízkému dluhu. MF to dnes sdělilo v reakci na doporučení Evropské komise členským státům unie.

Podle nich by měla Česká republika v letošním a příštím roce zapracovat na udržitelnosti svých veřejných financí, hlavně kvůli zátěži, kterou představuje její penzijní systém. Komise zmínila také potřebu snížit byrokracii, která omezuje možnosti investovat.

"MF souhlasí s potřebou zajištění udržitelnosti veřejných financí, která vykazuje v dlouhodobé perspektivě střední rizika, zejména v oblasti důchodů. Vnímáme také potřebu průběžného posilování nákladové efektivity zdravotní a dlouhodobé péče. Účinnosti veřejných výdajů by mělo napomoci další zvýšení transparentnosti a efektivity zadávání veřejných zakázek a prevence korupce," uvedlo ministerstvo. Ohledně snižování administrativní a regulační zátěže se MF ztotožnilo s potřebou urychlit povolovací řízení zejména u velkých staveb.

MF dále uvedlo, že příznivě vnímá, že ČR neobdržela doporučení týkající se fiskální oblasti, což je podle úřadu výsledek kvalitní rozpočtové politiky. Česko má v rámci EU čtvrtý nejnižší dluh sektoru vládních institucí. Za loňský rok ČR dosáhla přebytku hospodaření sektoru vládních institucí 80,6 miliardy korun, upozornil úřad.

"Doporučení Evropské komise v zásadě nejsou překvapivá. Poměrně optimistický je odhad Evropské komise, že výdaje spjaté s penzijním systémem stoupnou z 8,2 procenta HDP v roce 2016 na 10,9 procenta HDP v roce 2070," uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. To podle něj nepůsobí příliš "alarmisticky" a zřejmě to české politiky uklidní v tom smyslu, že žádné velké důchodové reformy opravdu není třeba.

Evropská komise dnes také uvedla, že Česká republika nyní plní dvě ze čtyř hospodářských kritérií nezbytných pro zavedení eura. Nesplňuje ta, která se týkají cenové stability a směnného kurzu. Jednotnou evropskou měnu, tedy euro, jsou povinny zavést všechny státy Evropské unie. V České republice ale panuje na politické scéně shoda euro v současnosti nezavádět.

"V kontextu EU si ČR ale v současnosti vede makroekonomicky velmi dobře. Kritérium cenové stability podle aktuální prognózy EK splní ještě před koncem letošního roku a celkové makroekonomické ukazatele má ČR v souhrnu lepší než většina zemí EU a než většina zemí eurozóny," uvedl Kovanda.

Související

důchody

Bude na důchody? Nová zpráva ukázala, jak stát hospodaří s penězi důchodců

Loni skončil systém důchodového pojištění se schodkem ve výši 72,8 miliardy korun, což je dosud největší propad. Celkové výdaje na penze a správu dosáhly přes 692,3 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody bylo vyplaceno o 97,2 miliardy korun více než v roce 2022, čímž se penzijní výdaje zvýšily téměř o 17 procent. 

Více souvisejících

Ministerstvo financí evropská komise veřejné finance Ekonomika

Aktuálně se děje

před 55 minutami

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy