Úspory energie? Ministerstvo má v dotacích binec, cíle v nedohlednu, zjistil NKÚ

NKÚ prověřil postup Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Agentury pro podnikání a inovace při rozdělování dotací a zkontrolovali také 15 vybraných projektů v hodnotě téměř 70 milionů korun. 

Česko si stanovilo, že do roku 2020 uspoří 51 petajoulů energie, přičemž k dosažení tohoto cíle měly výrazně přispět i evropské dotace z OP PIK. Jen díky nim se do roku 2020 mělo původně ušetřit 20 petajoulů energie. "Na konci roku 2017 ale energetické úspory nedosahovaly ani jednoho procenta z této dílčí hodnoty," informuje nku.cz.

Jedním z důvodů, které se negativně podepsaly na takto nízkých energetických úsporách, bylo pomalé čerpání připravených peněz. Na úspory energie v rámci OP PIK připravila Evropská unie pro Českou republiku v programovém období 2014 až 2020 přibližně 22 miliard korun.  Na konci roku 2017 byla vyčerpána pouze tři procenta z těchto peněz, tedy přibližně 600 milionů korun.

Ministerstvo oponuje, že celková alokace programu je 19,4 miliardy korun. "Aktuálně je z programu cca 740 milionů Kč proplaceno, 662 projektů má vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace, což v souhrnné výši dotace představuje cca čtyři miliardy Kč," uvedla v reakci pro ČTK mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová. V procesu hodnocení žádostí, schvalování výběrovou komisí a přípravou k vydání rozhodnutí je aktuálně cca 1500 žádostí v celkové výši dotace 6,9 miliardy korun, dodala.

Pro zrychlení čerpání peněz MPO vytvořilo v roce 2017 „Úvěrový fond EX 2017“, který mohli zájemci o peníze na energetické úspory využívat. Ani to však čerpání dotací nezrychlilo – z tohoto fondu nebyl poskytnut ani jeden úvěr.

Dalším důvodem byl i dlouhý proces schvalování žádostí o dotaci. Přestože se průměrná délka schvalování zkracuje, trvalo v roce 2017 posouzení projektové žádosti v průměru dlouhých 404 dnů.

Kontroloři se také zabývali tím, jaké náklady provázejí úspory energie. U prověřovaných projektů se ukázalo, že ušetřit jeden gigajoule energie vycházelo přibližně na 2 200 korun. Původně se přitom počítalo s tím, že uspořit toto množství energie by mělo být možné za 1 000 korun.

U příjemců kontroloři odhalili například nedostatky spojené s výběrovými řízeními, část z nich si také nechala proplatit i nezpůsobilé výdaje. 

Podle mluvčí ministerstva se ale výběrová řízení kontrolují v souladu s nastavenými postupy. "V některých případech NKÚ šel nad rámec požadavků stanovených v Pravidlech pro výběr dodavatelů, proto se závěry šetření v této části zprávy nelze souhlasit," sdělila. Nezpůsobilé výdaje byly sice uvedeny v položkovém rozpočtu, ale nebyly proplaceny, dodala.