Žilo se seniorům za minulého režimu lépe než dnes?

Právě z úst seniorů, kteří si nejlépe pamatují minulé doby, můžeme nejčastěji slyšet, jak se lidé měli dříve lépe než dnes. A hned na úvod se sluší připomenout, že to v žádném případě nelze popřít.

Jedna věc jsou totiž čísla, statistiky, které ukazují fakta. Ty lze srovnat, porovnat a vyvodit z nich objektivní závěry. Nelze ale srovnávat pocity a dojmy lidí, kteří posuzují tehdejší období s tím dnešním na základě svých zkušeností, zážitků a vzpomínek. 

Tyto abstraktní hodnoty ale nelze poměřovat, co srovnávat lze jsou právě čísla. A proto jste porovnali, jak se měli důchodci před rokem 89 v porovnání s těmi dnešními.

Podle Českého statistického úřadu činil průměrný důchod v roce 1989 přesně 1598 korun. V roce 2017, tedy po 28 letech, činil průměrný důchod 11 850. Penze tak stoupla oproti výši za socialismu zhruba 7,4násobně.

Ceny samozřejmě rostly také a nelze popřít, že u mnoha druhů zboží dokonce velmi výrazně. Přesto dnes za položky dostupné i tehdy zaplatíme v průměru zhruba 5x více, než před rokem 1989. V součtu si tak senioři polepšili.

Podívejme se na jednotlivé položky podrobněji. Zatímco podle úřadu stál v roce 1989 rohlík průměrně 0,3 Kčs, dnes za něj zaplatíme zhruba 2 koruny. Jeho cena tak stoupla více než šestkrát.

Za chléb se tehdy platilo 4-5 korun, dnes lze pořídit za zhruba 25 korun. Opět zhruba pětinásobné navýšení oproti dřívějším cenám, ale pořád výhodné v poměru k sedminásobnému navýšení penzí.

Kilogram kuřete se dal za socialismu pořídit průměrně za 30 Kčs, dnes stojí zhruba 120-150 korun. I zde tak vidíme pětinásobné zdražení, stejně jako například u párků, které stouply z tehdejších 25 korun na dnešních 100-150 korun za kilo.

Některé položky ale dnes koupíme naopak levněji, kupříkladu kávu, která stála v roce 1989 zhruba 250 Kčs za kilo. Dnes stojí stejné množství přece jen o poznání méně. Opačná situace je ale třeba u mléka, které se dříve prodávalo v ceně kolem dvou korun za litr. Dnes je jeho průměrná cena kolem 15 korun, tedy více než 7x vyšší.

Podobný poměr nárůstu cen můžeme pozorovat i u elektroniky. Zatímco pračka či chladnička se dala dříve pořídit kolem 3000 korun československých, dnes zákazník může tyto spotřebiče zakoupit v průměrné cenové hladině kolem 15 000 - 20 000 korun. I zde je tedy pozorovatelný zhruba šestinásobný nárůst, avšak stále menší, než nárůst penzí.

Kde se naopak zdražovalo výrazněji jsou náklady na bydlení. Před 89 rokem se cena vodného a stočného pohybovala kolem 1 Kčs za metr krychlový. Stejný objem stál nyní v Praze zhruba 85 korun. zde je vidět markantní nárůst.

Obdobná je situace u elektřiny a zemního plynu. Průměrná cena elektřiny pro domácnosti je v současné době zhruba 3,82 Kč/kWh, za socialismu to nebylo ani 0,5 Kčs, zde došlo zhruba k osminásobnému zdražení. 

Co se služeb týče, zde je pohyb cen velmi spekulativní. Například za kadeřníka mohli lidé před zhruba 30 lety Zaplatit 5 Kčs, ale i 15. Dnes za stejnou službu lidé zaplatí 500 korun, ale i tři tisíce. Nárůst je zde ale znatelný.

Podobně se prodražily například ceny za svoz odpadu, které z původních 60 korun stouply na 600 a více korun. Opět více než desetinásobné zdražení, v poměru k sedminásobnému nárůstu důchodů.

Kadeřník, dovolené nebo poplatky za odpady ale nejsou položky, které by lidé hradily každý den. Oproti tomu základní životní potřeby, hygienické prostředky, a zejména potraviny, jsou v poměru k roku 1989 o poznání výhodnější, než dříve. K dispozici je navíc řada možností a zejména větší výběr služeb a produktů. 

Obecně se tak dá statisticky říci, že dnes se senioři mají lépe, než tomu bylo před téměř před 30 lety. Tento dojem ale sráží vysoké ceny za bydlení a poplatky s ním spojené, které mnohdy narostly do astronomických výšin.