ODS si vydupala superhrubou mzdu, teď ji chce rušit. Vláda návrh zamítla

"Vláda se zaměřuje pouze na státní zaměstnance, kterých je zhruba deset až 12 procent, na ostatní zaměstnance kašle. Náš návrh nabízí výrazné snížení daní úplně všem zaměstnancům," řekl na tiskové konferenci předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Podle podkladů pro dnešní jednání vlády ODS předpokládá kvůli opatření pokles výběru daně z příjmů o 55 miliard korun ročně, ministerstvo financí odhaduje propad o 20 miliard korun vyšší. Právě dopady na rozpočet ministerstvo financí nedoporučovalo zákon podpořit.

Předběžné stanovisko uvedené ve vládních podkladech uvádělo, že zrušení superhrubé mzdy je pozitivní krok vedoucí ke zjednodušení zdaňování příjmů. Vláda se k tomu zavázala i v programovém prohlášení. Stanovisko ale poukazuje na to, že předložený návrh zákona řeší pouze dílčí změnu daně z příjmů, která by vedla ke značnému snížení příjmů veřejných rozpočtů, a postrádá navazující úpravy.

Zaměstnancům by se podle návrhu ODS zdaňovaly jen hrubé mzdy, tedy bez navýšení o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. Sazba daně by měla zůstat jako nyní na 15 procentech. "Celkový očekávaný pokles inkasa veřejných rozpočtů při provedení navrhované úpravy by podle propočtů ministerstva financí byl cca 75 miliard korun, z toho dopad na státní rozpočet by byl cca 50 miliard korun a na rozpočty obcí a krajů pak cca 25 miliard korun," stojí v předběžném stanovisku, které dostala vláda ke schválení.

Dále se v něm připomínalo, že koalice se zrušením suberhrubé mzdy chce zavést zdanění hrubé mzdy sazbou 19 procent. Místo solidární přirážky hodlá zavést druhou sazbu 23 procent. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla letos v dubnu, že příslušný návrh předloží až v příštím roce. Platit by měl od roku 2020.

Stanjura označil zdůvodnění kabinetu za úsměvné. Pokud vláda vyčítá občanským demokratům, že nezvyšují daně a nenavrhují více sazeb, ODS se k tomu hrdě hlásí, uvedl. Pokud vláda očekává příští rok zvýšení rozpočtových příjmů asi o 115 miliard korun, je podle něho čas na snížení daní. Kabinet to ale nedělá a nemá ani ambici hospodařit s vyrovnaným státním rozpočtem, dodal Stanjura.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla letos v dubnu, že vládní návrh ke zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky předloží až v příštím roce. Platit by měl od roku 2020. Stanjura glosoval, že opatření bylo i v programu minulé vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL, někdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO) ani jeho nástupci na ministerstvu financí ale tento bod z vlastního programu za pět let nesplnili.

"Návrh je připraven. Řeší kompenzace osobám samostatně výdělečně činným a navrhujeme také snížení daňové zátěže o jeden procentní bod. Teď nás čeká debata na platformě koaliční vlády a spojíme to i s debatou o novém zákonu o dani z příjmu. Nyní již k tomu potřebuji politické rozhodnutí. Začnu to řešit po ukončení rozpočtového procesu," uvedla dnes po jednání vlády Schillerová.

Superhrubou mzdu zavedl zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, který v roce 2007 prosadila Topolánkova vláda. Základem daně pro zdanění příjmů ze závislé činnosti, tedy hlavně mezd zaměstnanců, je jejich hrubá mzda navýšená o odvody zaměstnavatelů na zdravotní a sociální pojištění. Lidé s příjmem zhruba nad 1,2 milionu ročně kromě toho odvádějí z částky nad touto hranicí sedmiprocentní přirážku k dani z příjmů. Takzvané solidární zvýšení daně přinesla změna zákona z roku 2012, kdy ji prosadila vláda Petra Nečase (ODS).