ÚS odložil návrh na zrušení úsporných balíčků

Výslechem předsedkyně Poslanecké sněmovny parlamentu Miroslavy Němcové (ODS) a závěrečnými proslovy obou stran skončilo veřejné jednání pléna Ústavního soudu, zabývající se návrhem skupiny 45 poslanců ČSSD na zrušení zákona o úsporných opatřeních na ministerstvu práce a sociálních věcí. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský odložil vynesení verdiktu na neurčito.

"Plénum Ústavního soudu se musí o případu poradit," řekl Rychetský.

Skupina sociálnědemokratických poslanců zastupovaných úřadujícím předsedou strany Bohuslavem Sobotkou podala u Ústavního soudu návrh na zrušení celého zákona o úsporných opatřeních na ministerstvu práce a sociálních věcí. Vadí jim totiž procedura, prostřednictvím jaké kabinet před koncem loňského roku normu přijal.

"Opoziční poslanci měli dostatek času se s návrhy seznámit. Balíček úsporných zákonů se totiž ve sněmovně projednával již podruhé," citovala v úterý soudkyně Eliška Wagnerová stanovisko vládních právníků.

Sociální demokraté s takovou interpretací nesouhlasí. "Naše snaha o řádné projednání tak důležitých zákonů byla jasně předvídatelná. Není možné, aby byla považována za obstrukci a předsedu sněmovny opravňovala k vyhlášení stavu legislativní nouze," prohlásil Bohuslav Sobotka.

Zákon proto podle ČSSD nepřijala sněmovna ústavním způsobem. V průběhu zákonodárného procesu se podle mínění opozičních poslanců odehrála v parlamentu závažné porušení jeho demokratických pravidel. "Vláda podle skupiny poslanců zneužila stavu legislativní nouze, svolala mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, zrušila obecnou rozpravu a zákon schválila," citovala z podání soudkyně-zpravodajka Eliška Wagnerová.Vláda zároveň nechala návrh projednat Senátem ve starém složení. Napadený zákon tak schválili po volbách ještě původní senátoři, většinou sympatizující s nynější vládní koalicí.

Miroslava Němcová v úterý ústavním soudcům řekla, že stav legislativní nouze vyhlásit musela. "Parlamentní jednací řád uvádí, že předseda sněmovny vyhlásí stav legislativní nouze na návrh vlády. Neumožňuje předsedovi návrh vlády přezkoumávat," řekla šéfka sněmovny. Dodala, že ani v minulosti, když se v českém parlamentu vyhlašoval nouzový režim pro projednání zákonů, předsedové sněmovny návrhy vlády nezkoumali.

"Konzultovala jsem svůj postup při vyhlášení stavu legislativní nouze jako obvykle s právním oddělením parlamentu a jednala podle jeho doporučení," dodala Němcová. Podle ní je snahou každého předsedy Poslanecké sněmovny umožnit, aby byly zákony přijímány bez nepřijatelného časového stresu. Ten před koncem roku podle Němcové v případě zablokování parlamentu opozicí hrozil - napadené zákony by totiž nemohly začít platit od nového roku a republika by údajně utrpěla hospodářské škody.

K osmnácti napadeným úsporným zákonům podle Němcové navíc proběhlo první čtení i půldruhou hodinu trvající obecná rozprava. "Tisk zákona, který byl pak parlamentu k schválení předložen, byl identický jako předloha, kterou předložila vláda ke schválení den poté, již za vyhlášeného stavu legislativní nouze," řekla Němcová.

"Zákony jsme prosadili ve stavu legislativní nouze, protože opozice jasně avizovala, že bude přijetí zákonů, jež byly součástí úsporných balíčků, vetovat," řekl již 8. února při zahájení veřejného projednávání kauzy premiér Petr Nečas (ODS). Dodal, že pokud by opoziční strany přistoupily na konstruktivní debatu, vláda by nechala v parlamentu projít zákony v normálním režimu, tedy i s obecnou rozpravou. "Stav legislativní nouze pomohl odvrátit hospodářské škody značného rozsahu, zhruba ve výši pětačtyřiceti miliard korun," řekl Nečas.

Nepřijetí zákona by podle premiéra znamenalo také signál pro světové finanční trhy, že Česká republika není schopna pracovat se snižováním deficitu státního rozpočtu. "Významně mohla být ohrožena ratingová důvěryhodnost republiky," řekl Nečas.

Podle vládního stanoviska umožní balíček škrtů v sociální oblasti miliardové úspory a snížení schodku státního rozpočtu. Kvůli zákonu se například nemocenská vyplácí ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu po celou dobu nemoci. Předtím se procento zvyšovalo po 30. dni nemoci na 66 procent, po 60. dni na 72 procent. Stát navíc nemocenskou proplácí až od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, namísto dřívějšího 15. dne. Do té doby zaměstnavatelé platí svým zaměstnancům náhradu mzdy.

Sociální příspěvek se zákonem omezil pouze na rodiny, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě nemocné nebo postižené dítě. Dále příspěvek náleží rodinám, kde alespoň jeden z rodičů je sám nezaopatřeným dítětem, tedy je mu méně než 26 let. Změnila se také výplata rodičovského příspěvku ve tříleté a čtyřleté variantě. Porodné se kvůli balíčku škrtů vyplácí pouze za první narozené dítě, a to jen některým rodinám. Lidé registrovaní na úřadu práce nemohou pobírat dávky a současně pracovat. Lidé, kteří odcházejí ze zaměstnání na dohodu nebo na vlastní žádost, mají nárok pouze na nižší podporu v nezaměstnanosti. Příspěvek na péči v takzvaném prvním stupni se snížil z 2000 na 800 korun měsíčně.