Růst minimální mzdy? Spor bude koalice řešit za týden, návrhů je několik

Maláčová původně navrhovala 1500 korun, jak požadovaly odbory, 1200 korun, na které ustoupila, označuje za rozumný kompromis. Zaměstnavatelé usilují o maximální navýšení o 800 korun.

Ministerstvo práce předložilo koncem srpna návrh vládního nařízení se zvýšením minimální mzdy od ledna o 1500 korun na 13.700 korun, tedy o 12,3 procenta.

Stejný scénář a výsledek mělo vyjednávání o nejnižším výdělku i loni. ČMKOS žádala 1500 korun navíc, zaměstnavatelé nabízeli 800 korun. Kabinet pak rozhodl o přidání o 1200 korun na letošních lednových 12.200 korun.

S nejnižším výdělkem se má zvednout nejspíš i zaručená mzda podle složitosti práce a kvalifikace, a to o 1200 až 2400 korun. V chystané novele zákoníku práce pak ministerstvo počítá s tím, že by se od roku 2020 minimální mzda stanovila vždy tak, aby od ledna odpovídala polovině průměrného výdělku z předloňska.

Zaměstnavatelům vadí, že musí přidávat i ve všech stupních zaručené mzdy. Stěžují si na vysoké výdaje. Jen u pracovníka s nejnižším výdělkem by původní zvýšení o 1500 korun vyšlo s odvody na 24.120 korun ročně, při přidání o 1200 korun to bude o něco méně. Podle ministerstva práce za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150.000 lidí.

Minimální mzda představuje nejnižší cenu práce. Pojem zaručená mzda zavedl v roce 2007 zákoník práce. Je to nejnižší výdělek, na který má člověk nárok podle složitosti vykonávané činnosti a odbornosti. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší aspoň jejímu dvojnásobku. Loni minimální mzda odpovídala podle ministerstva práce 37,3 procenta průměrného výdělku. Letos by se podíl mohl zvednout na 38,5 procenta. V minulém volebním období si koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců předsevzala, že přiblíží nejnižší odměnu 40 procentům průměrné mzdy.