ČNB utahuje měnovou politiku, opět zvýšila úrokové sazby

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Důvodem zvýšení sazeb je podle analytiků tuzemský ekonomický vývoj. Výrazně rostou mzdy, koruna oslabuje a inflace je nad dvouprocentním cílem ČNB. Příští rok ekonomové čekají další zvyšování sazeb.

"V kontextu vývoje tuzemské ekonomiky jsou současné kroky ČNB ve směru utahování měnové politiky žádoucí. Inflace zrychluje a v příštím roce by se měla přiblížit tříprocentní hranici. Zároveň koruna v poslední době neposiluje natolik rychle, jak se dříve předpokládalo," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Zvyšování úrokových sazeb podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské není u konce. "Cyklus zvyšování sazeb ale nebude trvat dlouho a v příštím roce vyvrcholí. Ekonomika už bude výrazně zpomalovat a s ní vyprchá i potřeba zvyšovat sazby. Jen výrazně slabší kurz české koruny by mohl vytáhnout sazby výš a protáhnout cyklus i do roku 2020," uvedla.

ČNB zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta.

Hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda upozornil, že srovnatelně intenzivní zvyšování úrokových sazeb se odehrálo naposledy na jaře 1996.

Pro dnešní zvýšení základní úrokové sazby o 0,25 procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady ČNB. Jeden člen hlasoval pro ponechání sazeb beze změny a jeden hlasoval pro zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu. Na tiskové konferenci po jednání rady o tom informoval guvernér Jiří Rusnok.

Člen rady, který navrhl zvýšení sazeb o půl procentního bodu, se podle Rusnoka domnívá, že situace je zralá k tomu, že si centrální banka může dovolit rychlejší růst sazeb směrem k jejich neutrální úrovni. "Nic jiného speciálního jsem v té debatě a návrhu nezaznamenal. Jde skutečně jen o míru té razance," uvedl Rusnok.

"Dnešní zvýšení sazeb, pokud bude vývoj tak, jak ho předpokládá prognóza, by v podstatě mělo stačit, pokud jde o závěr letošního roku," uvedl guvernér.

Základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, dnes rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na 1,75 procenta. Šlo o čtvrté zvýšení sazeb v řadě a celkově páté v letošním roce. Ekonomové očekávají další zvyšování sazeb v příštím roce. "V příštím roce by mělo dojít minimálně ke dvěma dalším zvýšením sazeb s tím, že bude záležet hlavně na vývoji kurzu koruny," uvedla dnes například hlavní ekonomka Raiffeisenbank Heleny Horská.

Analytik ČSOB Petr Dufek prozatím očekává pro rok 2019 pouze jedno zvýšení sazeb, a to hned v úvodu roku. Zároveň upozornil, že koruna na zvýšení úrokových sazeb a následná slova guvernéra reagovala jen minimálně a dál se pohybuje nad úrovní 25,80 koruny za euro.

Rusnok zároveň řekl, že ČNB pracuje i s alternativním scénářem ekonomického vývoje. Ten počítá s tím, že odezva devizového trhu na kroky centrální banky nemusí být taková, jakou očekává nová prognóza. "To může vést ke slabší koruně, a to by samozřejmě nevylučovalo další zvýšení sazeb ještě na konci roku. Je to ale určitá alternativa k hlavnímu scénáři, který předpokládá, že letošní rok je v tomto směru již za námi," uvedl Rusnok.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák ovšem upozornil, že vzhledem k nastávající obměně bankovní rady nelze prosincové zvýšení sazeb vyloučit. Od prosince vystřídají v bankovní radě Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka ekonomové Tomáš Holub a Aleš Michl.