Růst minimální mzdy? Názory manažerů firem jsou rozporuplné

Navrhované zvyšování minimální mzdy neodráží podle většiny podnikatelů (52 procent) současnou ekonomickou realitu. Na 42 procent malých a středních firem je opačného názoru, zbytek neví. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila ČSOB mezi 400 malých a středních podniků. Minimální mzdu pobírá v Česku asi 150.000 lidí.

Rozhodnutí o zvýšení minimální mzdy od ledna příštího roku padne v listopadu. Hnutí ANO minulý týden na koaliční schůzce setrvalo u svého návrhu zvednout částku o tisícikorunu, sociální demokraté navrhují zvýšení o 1200 Kč. O navýšení minimální mzdy rozhodne svým nařízením vláda. Nyní činí minimální mzda 12.200 korun.

Názory manažerů na vhodnost zvyšování minimální mzdy v ČR jsou velmi nesourodé, řekl ČTK hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka. Pravděpodobně podle něj hraje roli i fakt, že intenzita zaměstnávání pracovníků za minimální mzdu se mezi respondenty může lišit. Firma, která minimální mzdu nikomu neplatí, bude na plán jejího zvyšování pohlížet benevolentněji než společnost, kde zaměstnanci placení minimální mzdou reprezentují významnou skupinu.

"Mnoho společností se při sebemenším negativním vývoji hospodaření dostane do situace, kdy bude muset začít okamžitě mzdové náklady redukovat. V případě recese pak o to rychleji poroste míra nezaměstnanosti," uvedl předseda představenstva STS Olbramovice Michal Bakajsa. "Na jednu stranu chápu, že se musí zvedat úroveň života zaměstnanců. Na druhou stranu to pro firmy je docela velká zátěž a my osobně raději investujeme do automatizace, abychom nemuseli přijímat nové zaměstnance," dodal jednatel Serafin Byliny Petr Gasparik.

Firmy si budou podle obchodního ředitele společnosti Výprachtický Michala Výprachtického dobře rozmýšlet, zda na pomocné práce vezmou dalšího zaměstnance. Tím pak zůstanou ti nejméně kvalifikovaní na úřadech práce. "Je pravdou, že v době akutního nedostatku pracovní síly musí spousta firem brát kohokoli i za vyšší cenu, než by odpovídalo standardnímu tržnímu prostředí. Po ochlazení ekonomiky budou ti s nejnižší kvalifikací první, kdo můžou očekávat výpověď, jelikož jejich platové ohodnocení nebude odpovídat jejich výkonu," podotkl.

Ideální poměr minimální mzdy k průměrné mzdě je podle manažerů 40 procent. Zůstává pod vládním záměrem (50 procent) rozdíl však není propastný. "Domnívám se, že pro většinu zdravých českých firem není otázka, zda nejhůře placeným zaměstnancům přidat 1000 či 1500 Kč, existenční," podotkl Kupka.

Českomoravská konfederace odborových svazů jako největší odborová centrála v zemi požadovala růst minimální mzdy o 1500 korun. Zaměstnavatelé by zvedli nejnižší výdělek o 800 korun.

Související

Marian Jurečka

Minimální mzda vzroste na téměř 21 tisíc, oznámil Jurečka. Do pěti let má stoupnout až na 29 tisíc

V příštím roce se minimální mzda zvýší o 1900 Kč, z aktuálních 18.900 Kč na 20.800 Kč měsíčně. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) to řekl v pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi. Původní odhad ministerstva z počátku srpna předpokládal nárůst na 20.600 Kč, což byl návrh zaslaný do meziresortního připomínkového řízení.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Minimální mzda by v roce 2025 měla překročit 20 tisíc korun, vyplývá z návrhu

Minimální mzda, která by příští rok měla být na úrovni 42,2 % průměrné mzdy, by podle nejnovější predikce měla od ledna stoupnout na 20 600 korun. V dalším roce by pak vzrostla na 22 100 korun. Vyplývá to z návrhu ministerstva práce a sociálních věcí, které jej předkládá do meziresortního připomínkového řízení.

Více souvisejících

Minimální mzda firmy Ekonomika podnikatelé

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno včera

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Islámský stát (ISIS)

USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa

Spojené státy oznámily, že při náletu v Sýrii zabily vůdce Islámského státu (IS) Abu Yusifa, známého také jako Mahmud. Operaci provedly síly Centrálního velení USA (Centcom) ve východní části země.

včera

Ilustrační foto

Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik

Pád diktátorského režimu Bašára Asada v Sýrii byl nepříjemnou ranou také pro dalšího aktéra v regionu – Írán. Ten podle experta na blízkovýchodní politiku Gokhana Bacika z olomoucké Univerzity Palackého přišel o velký bezpečnostní pás, Bašárův režim pro něj byl jakousi geopolitickou pojistkou. Expert exkluzivně pro EuroZprávy.cz uvedl, že by Teherán měl vypracovat novou strategii.

včera

Pákistán

Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA

Vysoce postavený úředník Bílého domu varoval, že Pákistán rozvíjí schopnosti dlouhého doletu svých balistických raket, které by mohly umožnit útoky daleko za hranicemi Jižní Asie. Toto prohlášení přichází v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Islámábádem procházejí nejistým obdobím, zejména po stažení amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2021.

včera

včera

Helena Zeťová

Zemřela zpěvačka Helena Zeťová

Česko zasáhla jen pár dní před letošními Vánocemi nečekaná tragédie. Ve věku pouhých 44 let zemřela zpěvačka Helena Zeťová. Podle dostupných informací došlo k jejímu úmrtí za tragických okolností. 

včera

včera

České centrum v Kyjevě

Během ruského raketového útoku na Kyjev bylo zasaženo České centrum

Během pátečního raketového útoku ruské armády na ukrajinskou metropoli Kyjev bylo zasaženo i České centrum, které utrpělo škody v důsledku tlakové vlny. V době útoku se v budově nenacházeli žádní lidé, ale v okolních bytech žili civilisté, jak uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský na sociální síti X.

včera

včera

včera

Chemické zbraně

Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou

Obvinění z použití chemických zbraní během války na Ukrajině vzbuzují vážné obavy a znovu otevírají diskusi o respektování mezinárodního práva v konfliktech. Poslední události, včetně údajného atentátu na generála Igora , velitele ruských sil radiační, chemické a biologické ochrany, přitahují pozornost ke kontroverzní otázce využívání zakázaných látek na bojištích.

včera

Estonsko: NATO musí dalších 20 let odstrašovat Rusko, aby nemělo hloupé nápady

NATO bude muset v příštích 10 až 20 letech zaměřit své úsilí na odstrašování Ruska, tvrdí šéf estonské zahraniční rozvědky Kaupo Rosin. Estonsko, které sdílí hranici s Ruskem a je členským státem NATO, výrazně navýšilo své obranné výdaje od začátku války na Ukrajině. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy