Elektřina v Česku zdraží ještě víc? Asociace varuje před dopady navrhované novely

Nezařazení velkých solárních systémů do plánovaných aukcí obnovitelných zdrojů energie může tuzemským spotřebitelům zdražit elektřinu, tvrdí Solární asociace. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v minulých dnech uvedlo, že tyto zdroje nebudou do aukcí zařazeny, protože se u nich nepočítá do budoucna s provozní podporou. Úřad sdělil, že preferuje podporu malých fotovoltaických zdrojů na střechách budov. Se zavedením aukcí počítá připravovaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona, která je nyní v připomínkovém řízení.

MPO v materiálu navrhuje, aby po roce 2021 v energetických aukcích soutěžili výrobci energií z obnovitelných zdrojů (OZE) o výši provozní podpory. Myšlenkou je to, že stát si určí, kolik chce mít například větrných elektráren, a výrobci budou v aukci soutěžit o to, kdo dokáže dodat do sítě daný objem elektřiny s nejnižší veřejnou podporou. Solární asociace tvrdí, že na základě světových i evropských trendů hrozí, že v aukcích zvítězí dražší zdroje a spotřebitelé tak zaplatí vyšší cenu, než pokud by mohly soutěžit i solární zdroje.

"Detailní podmínky aukcí bude stejně vyhlašovat ministerstvo, není tedy žádný důvod solární energii a priori dopředu na úrovni zákona vyloučit," uvedla ředitelka Solární asociace Veronika Hamáčková. Podobně podle ní záležitost řeší například nedávno přijatý slovenský zákon o aukcích, který žádný zdroj vysloveně nevylučuje. Vyřazení větších solárních elektráren z plánovaných aukcí už minulý týden označil za nepochopitelné také programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Mluvčí MPO Milan Řepka už dříve řekl ČTK, že smyslem podpory státu pro menší solární instalace je především to, že tento přístup znamená tlak na snižování energetické náročnosti budov a je motivačním faktorem pro využívání vyrobené elektřiny přímo jejím výrobcem. "Z těchto důvodů nejsou podporovány velké solární parky," dodal.

Podporu takzvaným zeleným zdrojům vyplácí v ČR od roku 2013 Operátor trhu s elektřinou na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních čtyřech letech. Celkem bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno téměř 300 miliard korun. Stát v posledních letech každoročně přispívá z veřejných peněz dotací 26,2 miliardy korun, zbytek zaplatí převážně spotřebitelé ve fakturách za elektřinu.

V celém Česku bylo podle dat Energetického regulačního úřadu na konci června instalováno lehce přes dva gigawatty (GW) zdrojů, které vyrábějí energii ze Slunce. Podle studie zpracované pro Solární asociaci by mohla ČR jen do roku 2030 mít solární elektrárny o celkovém výkonu nejméně 3,5 GW.

Celkový potenciál pro fotovoltaiku je pak do budoucna podle asociace ještě mnohonásobně větší. "Fotovoltaika má své místo i mimo střechy budov, velký potenciál je na místech, které nemohou využít ani zemědělci, ani developeři pro bytovou výstavbu a nejsou vhodné ani pro průmyslovou infrastrukturu či jiné využití," dodal předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.

Související

Vláda ČR

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout

Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty čínské společnosti DeepSeek. Vláda ve středu rozhodla o jejich zákazu na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Kabinet se zabýval také podrobnostmi o průběhu a řešení rozsáhlého výpadku elektrického proudu, k němuž došlo na části území republiky minulý týden v pátek.

Více souvisejících

Elektřina zdražování solární energie Ekonomika ministerstvo průmyslu

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Donald Tusk

O Ukrajině bez Ukrajiny jednat nebudeme, vzkázal Tusk Trumpovi před schůzkou s Putinem

Polský premiér Donald Tusk po nedávných konzultacích s evropskými lídry potvrdil, že Evropa si v přístupu k Ukrajině zachovává jednotu. Důrazně přitom varoval, že Západ nesmí akceptovat žádné územní požadavky Ruska, které by mohly naznačovat, že Moskva může beztrestně měnit hranice za pomoci síly. Podle Tuska jde o klíčovou otázku nejen solidarity s Ukrajinou, ale také o vlastní bezpečnost Evropy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Trumpův plán na ukončení války na Ukrajině se Evropě nelíbí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rezolutně odmítl jakékoli ústupky Rusku ve formě územních darů. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který naznačil, že chystaná dohoda o příměří by mohla zahrnovat „nějakou výměnu území“. Zelenskyj prostřednictvím sociální sítě Telegram vzkázal, že odpověď na otázku územní celistvosti Ukrajiny je jasně stanovena v ústavě země a nikdo od ní neustoupí. Důrazně dodal, že Ukrajinci svou zemi „okupantovi neodevzdají“.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu pod tlakem kritiky neustupuje. Dál hájí plán na obsazení Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obhajuje plány na vojenské obsazení Gazy. Toto rozhodnutí vyvolalo ostré reakce a rozdělení na mezinárodní scéně, a to i mezi tradičními spojenci Izraele. Netanjahu prohlásil, že jde o nejlepší a nejrychlejší cestu k ukončení konfliktu. Podle něj je tento krok nezbytný pro poražení Hamásu a záchranu rukojmích.

před 5 hodinami

Příroda

První předpověď počasí na další víkend. Očekává se změna

V Česku začíná pracovní týden, během kterého se očekává vlna veder. Maxima vyšplhají až na 37 °C. Místy přetrvají vysoké teploty i o víkendu, nakonec ale nastane ochlazení o několik stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko není připravené na útok na NATO. Moskva ale má taktiku na další roky

Rusko stupňuje přípravy na dlouhodobou konfrontaci se Západem, od revize jaderné doktríny a masivního přezbrojování, až po rozsáhlé hybridní operace v Evropě. Podle odhadů může být schopno velké konvenční akce proti NATO mezi lety 2028-2033. Přímý útok je v tuto chvíli nepravděpodobný, ale provokace, incidenty a nátlak na hranicích Aliance jsou stále reálnější hrozbou. Evropa má omezený čas na reakci.

včera

včera

včera

včera

Ukrajinci brání svou zem před ruskými invazními vojsky.

Natalie, Vadim či Ilja. Rusové nabízejí ukrajinské děti k adopci, vytvořili katalog

Separatistická správa samozvané Luhanské lidové republiky spustila na svém webu katalog, v němž nabízí k „adopci“ ukrajinské děti z okupovaných území. Databáze umožňuje filtrovat podle vzhledu a zveřejňuje detailní popisy osobnosti, vývoje i fotografie, což vedoucí Institutu pro výzkum evropské bezpečnosti Hlib Fishchenko pro EuroZprávy.cz označil za moderní formu obchodování s lidmi a válečný zločin s prvky genocidy.

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

ANO nadále míří k volební výhře. Motoristé opět klepou na dveře Sněmovny

Sněmovní volby, které proběhnou na začátku října, by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News vyhrálo opoziční hnutí ANO. Křesel by přitom obsadilo podobně jako před čtyřmi lety. Do dolní parlamentní komory by se dostalo šest kandidujících subjektů, Motoristé by jen těsně neuspěli. 

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Trump může na Aljašku pozvat i Zelenského, zní z USA

Bílý dům stále zvažuje na páteční setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce pozve i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten už dříve naznačil, že Ukrajina nepřijme jakákoliv rozhodnutí, která budou učiněna bez jejího vědomí. 

včera

Kamion začal hořet na dálnici. Hasiči se na místo prodírali kolonou

Ani druhý srpnový víkend se na páteřní české dálnici D1 neobešel bez komplikací. Na více než pět hodin ochromil provoz kamion, který začal hořet. Na dálnici se tvořily mnohakilometrové kolony, řidiči na cestách nabírali velké zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy