Češi loni snědli nejvíc drůbežího masa od roku 1948, důvod vás zřejmě překvapí

Konzumace vepřového masa klesla loni o 1,2 procenta, tedy o půl kilogramu na osobu na 42,3 kilogramu, a hovězího masa o 0,1 kilogramu, tedy o půl procenta na 8,4 kilogramu. Naopak stoupla spotřeba zvěřiny o 17,6 procenta na 1,1 kilogramu.

Nejvyšší spotřeba v historii měření byla také u rostlinných tuků a olejů s hodnotou 17,6 kilogramu na osobu. Spotřeba rostlinných tuků a olejů byla loni 2,5krát větší než v roce 1948, kdy dosahovala sedmi kilogramů. Spotřeba živočišných tuků klesla kvůli nižší spotřebě másla o 0,4 kilogramu (7,4 procenta) a sádla o 0,1 kilogramu (3,3 procenta).

V českém masném jídelníčku tvoří vepřové maso přibližně polovinu objemu, drůbeží maso pak více než třetinu objemu. "Trend je neustále rostoucí, meziročně došlo ke zvýšení o půl kilogramu, ve výrobě bylo zvýšení o jeden kilogram na osobu. Soběstačnost je přibližně 65 procent," řekla o drůbežím masu Vodičková. Naopak poměr vepřového od padesátých let zůstává stále na polovině, klesá poměr spotřebovaného hovězího masa. Drůbeží maso tvořilo v polovině minulého století přibližně pět procent zkonzumovaného masa.

Podle Vodičkové souvisí větší spotřeba drůbežího masa se zrychleným životním stylem, kdy lidé chtějí mít navařeno rychle. Zpracování například hovězího masa trvá déle, aby nebylo tuhé.

Loni se o 2,1 kilogramu snížila spotřeba ovoce mírného pásma, když po jarních mrazech a suchu, které trápilo celou Evropu, byla podprůměrná sklizeň jablek, hrušek a švestek. Naopak spotřeba meruněk stoupla o 43 procent na 1,6 kilogramu, u broskví pak o 16,3 procenta na 4,1 kilogramu. O procento na 88,2 kilogramu se zvýšila spotřeba zeleniny, hlavně díky větší konzumaci květáku, kedlubnů, mrkví a květáku.

O 0,4 procenta na 246,5 kilogramu klesla spotřeba mléka a mléčných výrobků, o 7,4 procenta na pět kilogramů pak spotřeba másla.

Celkem každý obyvatel ČR loni spotřeboval 783,3 kilogramu potravin, což bylo meziročně o 2,3 kilogramu méně. Do celkové spotřeby se započítávají i potravinové odpady. "Je důležité říci, že to rozhodně neznamená, že jeden obyvatel sní přes 780 kg potravin ročně, součástí této hodnoty jsou potravinové ztráty, potravinové odpady. Jsou to ztráty při skladování konkrétní komodity, jde to vlastně přes zpracovatelskou vertikálu od ztráty při výrobě," řekla Vodičková. Eurostat podle ní uvádí, že odpad je kolem 149 kilogramů na obyvatele, podle starších údajů Evropské komise pak 137 kilogramů na obyvatele.