Vláda může využívat peníze z Fondu privatizace. Podle opozice ho vybrabčí, Schillerová oponuje

Vláda bude smět využívat peníze z takzvaného Fondu privatizace ve státním rozpočtu, a to bez určení konkrétního účelu. Počítá s tím vládní novela zákona o zrušení Fondu národního majetku (FNM), kterou dnes Sněmovna opakovaně schválila a přehlasovala veto Senátu, který ji zamítl. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidenta. Ve fondu bylo k začátku letošního roku 21,96 miliardy korun.

Pro přehlasování senátního veta bylo zapotřebí nejméně 101 poslanců, pro předlohu jich dnes hlasovalo 102. Vyslovili se pro ni poslanci ANO, ČSSD a KSČM.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve uvedla, že změna zákona má posílit roli Parlamentu při nakládání s veřejnými prostředky v řádu miliard korun ročně. Vláda podle ní chce, aby pravomoc k nakládání s penězi po zrušeném FNM přešla na Sněmovnu v rámci procesu schvalování státního rozpočtu. V nynější debatě ve Sněmovně mimo jiné odmítla, že by šlo o účetní trik pro vylepšení bilance státu. Uvedla také, že v případě nedostatku peněz na privatizačním účtu umožní novela naopak přesunout do něj peníze ze státního rozpočtu.

Senátoři se obávali toho, že vláda použije peníze pro navyšování důchodů. Vyjadřovali také znepokojení nad tím, že stát by neměl do budoucna rezervu na financování důchodů nebo likvidaci starých ekologických zátěží. Ministryně financí však prohlásila, že financování ekologických závazků státu není ohroženo.

Vítám, že Sněmovna nepodlehla nesmyslným argumentům proti novele zákona o FNM. Podpořila rozumné opatření, které zvýší transparentnost nakládání s veřejnými prostředky. Ambicí naopak rozhodně není žádné "rozpouštění rezerv“, ani snaha získání nových zdrojů příjmů pro vládu!

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) 5. prosince 2018

Opozice návrh kritizovala. Mikuláš Ferjenčík (Piráti) řekl, že ministerstva peníze spotřebují, a až přijde krize, nebude mít stát z čeho stavět dálnice nebo financovat důchodový účet. "Stát dokáže zkonzumovat libovolné množství peněz," prohlásil. Poukazoval na to, o kolik miliard stát vybral v posledních letech navíc, tyto peníze šly podle něj hlavně na provoz.

Proti přijetí zákona se ústy Věry Kovářové postavil i klub Starostů. Podle ní je nutné mít rezervu na dobu, kdy se státu nebude dařit. Zákon odmítl také Jan Skopeček (ODS) s tím, že i tak vláda "prošustruje" v příštím roce dost peněz například na "nesmysly typu žákovské jízdné."

Hnutí ANO, ČSSD a KSČM si pravě schválily, že mohou “vybrabčit” privatizační účet a rozpustit ho do běžných výdajů st. rozpočtu. To si nedovolila žádná polistopadová vláda. I předchozí levicové vlády respektovaly, že mimořádné příjmy z privatizace a dividend mají být “chráněny”.

— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) 5. prosince 2018

Fond privatizace fakticky tvoří zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy hlavně od společností ČEZ nebo Českého aeroholdingu.

Peníze z privatizačního fondu mohly dobře posloužit např. pro důchodovou reformu. Ale neposlouží, bohužel.

— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) 5. prosince 2018

"Žádné rozpouštění prostředků ani hledání nových zdrojů se rozhodně nekoná," uvedlo ministerstvo financí v tiskové zprávě. Tvrzení, že chce vláda utratit rezervy, že je ohroženo financování ekologických závazků a že jde o účetní trik, označilo ministerstvo za mýty. "Hlavním cílem navrhované novely je, aby prostředky, které nebudou využité na krytí privatizačních výdajů, nezůstaly na účtu nečinně ležet, ale aby mohly být smysluplně využity na investiční či sociální potřeby dle aktuálního stavu hospodářství," uvedl úřad.

Peníze podle dřívějšího vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) měly sloužit k plánovanému zvýšení důchodů od příštího roku. Příslušnou důchodovou novelu už Parlament schválil a podepsal ji prezident. V prvním čtení novely ve Sněmovně ale Babiš řekl, že peníze z fondu na důchody přiděleny nejsou.

Související

Vláda

Vláda smí použít peníze z Fondu privatizace, Zeman zákon podepsal

Vláda bude smět využívat peníze z takzvaného Fondu privatizace ve státním rozpočtu, a to bez určení konkrétního účelu. Vládní novelu zákona o zrušení Fondu národního majetku (FNM), která s tím počítá, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Pražský hrad o tom informoval v tiskové zprávě. Novelu minulý týden opakovaně schválila Sněmovna, když přehlasovala veto Senátu. Ve fondu bylo k začátku letošního roku 21,96 miliardy korun.
Mirek Topolánek

Topolánek vynadal poslancům: Tohle může udělat jen idiot, nebo šmejd

Sněmovna schválila vládní novelu o zrušení Fondu národního majetku (FNM), podle které bude moci kabinet využívat peníze z takzvaného Fondu privatizace ve státním rozpočtu - a to bez určení konkrétního účelu. Senátoři sice byli proti, poslanci je ale přehlasovali. A opozice z toho nadšená není. Velmi kriticky se vyjádřil i někdejší předseda vlády Mirek Topolánek.

Více souvisejících

Fond privatizace Poslanecká sněmovna Jan Skopeček (ODS) Mikuláš Ferjenčík (Pirátská strana) Vláda ČR Praha Alena Schillerová Ministerstvo financí

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 36 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy