Vláda bude smět využívat peníze z takzvaného Fondu privatizace ve státním rozpočtu, a to bez určení konkrétního účelu. Počítá s tím vládní novela zákona o zrušení Fondu národního majetku (FNM), kterou dnes Sněmovna opakovaně schválila a přehlasovala veto Senátu, který ji zamítl. Předloha nyní zamíří k podpisu prezidenta. Ve fondu bylo k začátku letošního roku 21,96 miliardy korun.
Pro přehlasování senátního veta bylo zapotřebí nejméně 101 poslanců, pro předlohu jich dnes hlasovalo 102. Vyslovili se pro ni poslanci ANO, ČSSD a KSČM.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve uvedla, že změna zákona má posílit roli Parlamentu při nakládání s veřejnými prostředky v řádu miliard korun ročně. Vláda podle ní chce, aby pravomoc k nakládání s penězi po zrušeném FNM přešla na Sněmovnu v rámci procesu schvalování státního rozpočtu. V nynější debatě ve Sněmovně mimo jiné odmítla, že by šlo o účetní trik pro vylepšení bilance státu. Uvedla také, že v případě nedostatku peněz na privatizačním účtu umožní novela naopak přesunout do něj peníze ze státního rozpočtu.
Senátoři se obávali toho, že vláda použije peníze pro navyšování důchodů. Vyjadřovali také znepokojení nad tím, že stát by neměl do budoucna rezervu na financování důchodů nebo likvidaci starých ekologických zátěží. Ministryně financí však prohlásila, že financování ekologických závazků státu není ohroženo.
Vítám, že Sněmovna nepodlehla nesmyslným argumentům proti novele zákona o FNM. Podpořila rozumné opatření, které zvýší transparentnost nakládání s veřejnými prostředky. Ambicí naopak rozhodně není žádné "rozpouštění rezerv“, ani snaha získání nových zdrojů příjmů pro vládu!
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) 5. prosince 2018
Opozice návrh kritizovala. Mikuláš Ferjenčík (Piráti) řekl, že ministerstva peníze spotřebují, a až přijde krize, nebude mít stát z čeho stavět dálnice nebo financovat důchodový účet. "Stát dokáže zkonzumovat libovolné množství peněz," prohlásil. Poukazoval na to, o kolik miliard stát vybral v posledních letech navíc, tyto peníze šly podle něj hlavně na provoz.
Proti přijetí zákona se ústy Věry Kovářové postavil i klub Starostů. Podle ní je nutné mít rezervu na dobu, kdy se státu nebude dařit. Zákon odmítl také Jan Skopeček (ODS) s tím, že i tak vláda "prošustruje" v příštím roce dost peněz například na "nesmysly typu žákovské jízdné."
Hnutí ANO, ČSSD a KSČM si pravě schválily, že mohou “vybrabčit” privatizační účet a rozpustit ho do běžných výdajů st. rozpočtu. To si nedovolila žádná polistopadová vláda. I předchozí levicové vlády respektovaly, že mimořádné příjmy z privatizace a dividend mají být “chráněny”.
— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) 5. prosince 2018
Fond privatizace fakticky tvoří zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy hlavně od společností ČEZ nebo Českého aeroholdingu.
Peníze z privatizačního fondu mohly dobře posloužit např. pro důchodovou reformu. Ale neposlouží, bohužel.
— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) 5. prosince 2018
"Žádné rozpouštění prostředků ani hledání nových zdrojů se rozhodně nekoná," uvedlo ministerstvo financí v tiskové zprávě. Tvrzení, že chce vláda utratit rezervy, že je ohroženo financování ekologických závazků a že jde o účetní trik, označilo ministerstvo za mýty. "Hlavním cílem navrhované novely je, aby prostředky, které nebudou využité na krytí privatizačních výdajů, nezůstaly na účtu nečinně ležet, ale aby mohly být smysluplně využity na investiční či sociální potřeby dle aktuálního stavu hospodářství," uvedl úřad.
Peníze podle dřívějšího vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) měly sloužit k plánovanému zvýšení důchodů od příštího roku. Příslušnou důchodovou novelu už Parlament schválil a podepsal ji prezident. V prvním čtení novely ve Sněmovně ale Babiš řekl, že peníze z fondu na důchody přiděleny nejsou.
Související
Vláda smí použít peníze z Fondu privatizace, Zeman zákon podepsal
Topolánek vynadal poslancům: Tohle může udělat jen idiot, nebo šmejd
Fond privatizace , Poslanecká sněmovna , Jan Skopeček (ODS) , Mikuláš Ferjenčík (Pirátská strana) , Vláda ČR , Praha , Alena Schillerová , Ministerstvo financí
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové
před 1 hodinou
Americe se nelíbí, že ji Netanjahu neposlouchá. Prosazuje zájmy které se neshodují s USA, prohlásil Vance
před 2 hodinami
Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí
před 3 hodinami
Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí
před 4 hodinami
Rok od tragického zřícení letu AI171: Jediný přeživší se dodnes potýká s problémy. Stále neví, proč letadlo spadlo
před 5 hodinami
Spojené státy a dalších 20 zemí včetně Česka varují před útoky Íránu v Evropě
před 5 hodinami
Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla
před 6 hodinami
Mašínová si zachovala pevný charakter, ocenil prezident Pavel
před 6 hodinami
Útoky slibované Trumpem přišly. Írán tvrdí, že opět uzavřel Hormuzský průliv
před 8 hodinami
K dešti se přidají bouřky, vyplývá z předpovědi počasí na dnešek
včera
Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS
včera
Malou propustili z nemocnice. Zítra už by měla opět šéfovat poslancům ANO
včera
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
včera
Policie objasnila vraždu novorozence na Sokolovsku. Matce hrozí až doživotí
včera
Zemřela Zdena Mašínová
včera
Útěk z vězení nevyšel. Zločinec si pobyt na Pankráci zřejmě prodlouží
včera
Deštivé počasí pokračuje. Meteorologové prozradili, kde má napršet nejvíc
včera
Napětí na Blízkém východě roste: Írán po nočních útocích zvažuje konec mírových jednání
včera
Parlamentní volby v Izraeli se blíží. Netanjahu potvrdil kandidaturu, jistotu výhry ale nemá
včera
Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí
Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.
Zdroj: Libor Novák