Vláda bude smět využívat peníze z takzvaného Fondu privatizace ve státním rozpočtu, a to bez určení konkrétního účelu. Vládní novelu zákona o zrušení Fondu národního majetku (FNM), která s tím počítá, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Pražský hrad o tom informoval v tiskové zprávě. Novelu minulý týden opakovaně schválila Sněmovna, když přehlasovala veto Senátu. Ve fondu bylo k začátku letošního roku 21,96 miliardy korun.
Změna zákona má podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) posílit roli Parlamentu při nakládání s veřejnými prostředky v řádu miliard korun ročně. Vláda chtěla, aby pravomoc k nakládání s penězi po zrušeném FNM přešla na Sněmovnu v rámci procesu schvalování státního rozpočtu. Odmítla, že by šlo o účetní trik pro vylepšení bilance státu. V případě nedostatku peněz na privatizačním účtu umožní novela naopak přesunout do něj peníze ze státního rozpočtu.
Vítám, že Sněmovna nepodlehla nesmyslným argumentům proti novele zákona o FNM. Podpořila rozumné opatření, které zvýší transparentnost nakládání s veřejnými prostředky. Ambicí naopak rozhodně není žádné "rozpouštění rezerv“, ani snaha získání nových zdrojů příjmů pro vládu!
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) 5. prosince 2018
Senátoři se obávali, že vláda použije peníze pro navyšování důchodů. Vyjadřovali také znepokojení nad tím, že stát by neměl do budoucna rezervu na financování důchodů nebo likvidaci starých ekologických zátěží. Ministryně financí však prohlásila, že financování ekologických závazků státu není ohroženo.
Pro přehlasování senátního veta bylo v Poslanecké sněmovně zapotřebí nejméně 101 poslanců, pro předlohu jich hlasovalo 102. Vyslovili se pro ni poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Opozice návrh kritizovala. Mikuláš Ferjenčík (Piráti) řekl, že ministerstva peníze spotřebují, a až přijde krize, nebude mít stát z čeho stavět dálnice nebo financovat důchodový účet. Proti přijetí zákona se ústy Věry Kovářové postavil i klub Starostů. Zákon odmítl také Jan Skopeček (ODS) s tím, že i tak vláda "prošustruje" v příštím roce dost peněz například na "nesmysly typu žákovské jízdné."
Fond privatizace fakticky tvoří zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy hlavně od společností ČEZ nebo Českého aeroholdingu.
Peníze podle dřívějšího vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) měly sloužit k plánovanému zvýšení důchodů od příštího roku. Příslušnou důchodovou novelu už Parlament schválil a podepsal ji prezident. V prvním čtení novely ve Sněmovně ale Babiš řekl, že peníze z fondu na důchody přiděleny nejsou.
Hypoteční zástavní listy dostanou nová pravidla
V případě úpadku toho, kdo listy vydal, budou tyto cenné papíry vyňaty z insolvenčního řízení. Příslušný zákon dnes podepsal prezident.
Hypoteční zástavní listy jsou instrumentem, který hypoteční banky využívají na financování hypoték. Jeho dosavadní právní úprava byla podle ministerstva financí zastaralá a neodrážela nejnovější trendy. Chyběly v ní některé nástroje, které jsou obvyklé v jiných zemích.
Novela mimo jiné upravuje režim hypotečních zástavních listů, nově krytých dluhopisů, a jejich správu v případě úpadku toho, kdo cenné papíry vydal. Ministerstvo navrhlo hypoteční zástavní listy vyjmout z případného insolvenčního řízení. Zákon také upravuje agenta pro zajištění i společného zástupce vlastníků dluhopisů.
Agent pro zajištění je podle ministerstva sjednáván již nyní, jeho úprava v zákoně však dosud chyběla. Jde o zástupce vlastníků dluhopisů, který je reprezentuje ve vztahu k zajištění, kdy vlastníci sami nejsou oprávnění jednat, a to ani v průběhu exekučního nebo insolvenčního řízení. V praxi jsou takovým agentem často banky.
Novela reaguje na aktuální situaci na finančním trhu i tím, že do zákona vkládá úpravu dluhopisů se zápornými výnosy, kdy investoři fakticky platí za to, že někomu půjčili peníze. Označují se zpravidla jako "zero bondy". Jen český stát vydal od ledna do července 2016 podle důvodové zprávy státní dluhopisy se záporným výnosem v objemu 60 miliard korun. Zákon bude nově výslovně odrážet situaci, že výnos dluhopisu může být i negativní. Emisní kurz dluhopisu bude moci být vyšší než jeho jmenovitá hodnota.
Související
28. říjen bude na Hradě bez exprezidenta. Zeman se chystá na jinou akci
Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran
Miloš Zeman , Vláda ČR , Fond privatizace , zákony , dluhopisy , Ekonomika
Aktuálně se děje
včera
Zemřel Walter Koenig. Podobně jako Stewarta ho proslavil Star Trek
včera
Chorý po čtvrté červené v dresu Slavie v Edenu končí. Zná tresty na všech frontách
včera
Česká pošta představila plán transformace. Odhalila, co bude s pobočkami
včera
Legenda české atletiky Fibingerová se vážně zranila
včera
Babiš nebude nadšený. Pavel se chystá na další jednání vlády
včera
Ohavnost. Rusové nemají na ledě co dělat, udeřili opoziční politici
včera
Mýto pro nákladní auta se v průběhu příštího roku změní, předpokládá ministerstvo
včera
Harvard a Yale. Nejstarší a nejprestižnější americké univerzity slaví svá výročí
včera
Je to nepřijatelné. Šťastný se zlobí na CAS kvůli návratu ruských hokejistů
včera
Železniční tragédii ve Španělsku nepřežil Čech, potvrdilo ministerstvo
včera
Rusové se mohou vrátit na hokejové MS. Česko už zareagovalo
včera
Binance přišla o miliardy dolarů při útoku hackerů. Stopy vedou ke Kimovi
včera
Sparta s Plzní nestačily na své soupeře v Evropské lize. Jablonec překvapil
včera
Moskva čelila jednomu z největších ukrajinských útoků za poslední roky
včera
Vražda v Jablonci. Kriminalisté obvinili podezřelého, na soud si počká ve vazbě
včera
Tesco v Česku skončí, nahradí ho Albert. Firmy oznámily velký obchod
včera
Zemřela pracovnice ambasády v Tel Avivu. Došlo k tragické nehodě
včera
Zemřel legendární britský herec Patrick Stewart
včera
Počasí o víkendu: V Česku se ochladí, na horách napadne sníh
29. října 2026 21:16
Rusko zaútočilo na přeplněné ukrajinské nádraží, zabilo 14 lidí. Nepřijatelné, zareagoval Macron
Francouzský prezident Emmanuel Macron obvinil Rusko z toho, že si namísto deeskalace zvolilo další eskalaci konfliktu. Stalo se tak po čtvrtečním úderu ruského dronu na přeplněné nádraží v ukrajinském městě Dnipro, při kterém zemřelo nejméně čtrnáct lidí. Tragický útok zasáhl nástupiště, kde v té době stály příměstský a osobní vlak.
Zdroj: Libor Novák