Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) potvrdil, že od 2. srpna neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt z evropského Programu rozvoje venkova (PRV). Ostatním zemědělcům se dotace standardně vyplácejí, sdělila dnes ČTK mluvčí SZIF Vladimíra Nováková a potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Od srpna však fond stále proplácí Agrofertu dotace na starší projekty nebo na přímé platby. Na investice v PRV šlo koncernu 42,7 milionu korun, celkově 430,6 milionu Kč. Fond se nyní připravuje na auditní misi Evropské unie, která bude kontrolovat projekty z programu od roku 2012 a dále výdaje od loňského roku. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky nemá koncern zatím dopady vyčíslené.
"Stav proplácení prostředků z fondů Evropské unie v oblasti společné zemědělské politiky pokračuje standardním způsobem. SZIF řešil se zástupci DG Agri (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova - součást Evropské komise) otázku výplaty prostředků za letošní třetí kvartál pro oblast investičních projektů a máme ujištění, že vše bude probíhat standardní cestou," sdělila Nováková.
Koncern má pod sebou podle Hanzelky 200 firem, musí tak zjistit, kterých se rozhodnutí týká. "V tuto chvíli nemáme nic vyčísleno. Také se musí ujasnit, o jaké dotace evropským úřadům jde a za jaké období," dodal. Mluvčí ve středu uvedl, že firma měla zatím informace pouze z médií. "V Agrofertu v tuto chvíli nemáme žádný oficiální podnět, na který bychom měli reagovat. Nikdo nás nekontaktoval, nikdo s námi v této záležitosti nic neřešil. Pokud dojde k auditu dotací, jsme v posledních letech kontrolováni různými státními orgány tak intenzivně, že už kontroly intenzivnější být snad ani nemohou," uvedl Hanzelka ve středu. Agrofert trvá na tom, že získával peníze legálně.
Vyjádření SZIF k pozastavení výplat dotací v sektoru zemědělství➡➡➡https://t.co/G7QVE7x9a0 pic.twitter.com/FsQKTTSDCj
— SZIF (@SZIF_CZ) 13. prosince 2018
SZIF ještě od srpna proplácel holdingu peníze za starší projekty z loňského a předloňského roku, v rámci PRV tak získal 46,8 milionu Kč, na společnou organizaci trhu 4,2 milionu korun, na evropských přímých platbách 336,8 milionu korun a na další projekty mimo rozvojový program 42,7 milionu korun. "SZIF nejméně do konce roku 2018 neeviduje žádnou platbu, která by měla být učiněna na investiční opatření PRV vůči skupině Agrofert či Agrotrade," dodala mluvčí. Agrotrade většinově vlastní otec ministra zemědělství Miroslav Toman starší. Na jeho údajný střet zájmů v minulosti poukazovali například čeští Piráti. Podle Novákové však Evropská komise zastavení plateb pro Agrotrade neřeší, pochybnosti jsou pouze vůči Agrofertu.
Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert se loni meziročně snížil o 38 procent na 4,8 miliardy korun a konsolidované tržby stagnovaly na 155,1 miliardy Kč. Za poklesem stojí výkon německé pekárenské skupiny Lieken, nedařilo se také společnostem chemického sektoru v produkci hnojiv. Naopak dobře si vedly zemědělské společnosti.
Toto úterý podle Novákové fond dostal oznámení o auditní misi, která bude fond kontrolovat mezi 14. a 18. lednem. Hlavní důraz bude na prověřování střetu zájmů. Tomuto podezření čelí podle usnesení Evropského parlamentu Babiš. "V současné době platební agentura ve spolupráci s ministerstvem zemědělství pro tento audit připravuje podklady, které mají být zaslány Evropské komisi do 2. ledna," dodala Nováková.
Babiš opakovaně tvrdí, že kvůli evropským dotacím pro firmy koncernu Agrofert není ve střetu zájmů, protože Agrofert, který dříve vlastnil, vložil do svěřenského fondu a nemá na něj žádný vliv. Studie právní služby EK dospěla ale koncem listopadu k závěru, že český premiér z činnosti Agrofertu stále profituje.
Ministerstvo financí nebude zasílat Evropské komisi k proplacení žádosti o platby spojené s Agrofertem, informoval dnes úřad. Komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger ve středu v Evropském parlamentu řekl, že EK do vyjasnění situace kolem údajného střetu zájmů Babiše (ANO) nebude vyplácet Česku dotace. Podle ministerstva to není pravda, má jít pouze o Agrofert.
Aby to bylo jasné: dnešní hlasování v #EP nebylo o ČR. Bylo o člověku jménem @AndrejBabis, který je předsedou vlády a dost možná v kolosálním střetu zájmů. Takže ať nezkouší říkat, že to poškodilo ČR - tu poškodil on sám. Byly doby, kdy premiéři rezignovali za míň. pic.twitter.com/z1JbDhSgWg
— Jan Zahradil (@ZahradilJan) 13. prosince 2018
Podle zprávy evropských právníků, která koncem listopadu unikla do médií, hrozí, že Česko bude muset vrátit alespoň část z dotací proplacených letos Agrofertu. Podle analýzy jde o 82 milionů eur (2,1 miliardy Kč).
Hospodářské noviny (HN) v červenci uvedly, že Agrofert loni získal na dotacích rekordních 2,1 miliardy korun. Na dani z příjmu přitom firma ve stejném období zaplatila 739 milionů korun. Firmy spadající pod Agrofert získaly 1,35 miliardy korun na provozních dotacích, na které má nárok každý, kdo splní příslušné podmínky. Jde například o dotace na hektar půdy či chované zvíře. Dalších 607 milionů korun tvořily podle HN investiční dotace. Ty se skládají z přímých finančních částek a z čerpaných pobídek v podobě slev na dani.
Související
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
Vzdám se Agrofertu navždy, tvrdil Babiš. Ukázalo se, že to není pravda
Agrofert , Státní zemědělský investiční fond (SZIF) , dotace , Andrej Babiš , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 49 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák