Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) potvrdil, že od 2. srpna neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt z evropského Programu rozvoje venkova (PRV). Ostatním zemědělcům se dotace standardně vyplácejí, sdělila dnes ČTK mluvčí SZIF Vladimíra Nováková a potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Od srpna však fond stále proplácí Agrofertu dotace na starší projekty nebo na přímé platby. Na investice v PRV šlo koncernu 42,7 milionu korun, celkově 430,6 milionu Kč. Fond se nyní připravuje na auditní misi Evropské unie, která bude kontrolovat projekty z programu od roku 2012 a dále výdaje od loňského roku. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky nemá koncern zatím dopady vyčíslené.
"Stav proplácení prostředků z fondů Evropské unie v oblasti společné zemědělské politiky pokračuje standardním způsobem. SZIF řešil se zástupci DG Agri (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova - součást Evropské komise) otázku výplaty prostředků za letošní třetí kvartál pro oblast investičních projektů a máme ujištění, že vše bude probíhat standardní cestou," sdělila Nováková.
Koncern má pod sebou podle Hanzelky 200 firem, musí tak zjistit, kterých se rozhodnutí týká. "V tuto chvíli nemáme nic vyčísleno. Také se musí ujasnit, o jaké dotace evropským úřadům jde a za jaké období," dodal. Mluvčí ve středu uvedl, že firma měla zatím informace pouze z médií. "V Agrofertu v tuto chvíli nemáme žádný oficiální podnět, na který bychom měli reagovat. Nikdo nás nekontaktoval, nikdo s námi v této záležitosti nic neřešil. Pokud dojde k auditu dotací, jsme v posledních letech kontrolováni různými státními orgány tak intenzivně, že už kontroly intenzivnější být snad ani nemohou," uvedl Hanzelka ve středu. Agrofert trvá na tom, že získával peníze legálně.
Vyjádření SZIF k pozastavení výplat dotací v sektoru zemědělství➡➡➡https://t.co/G7QVE7x9a0 pic.twitter.com/FsQKTTSDCj
— SZIF (@SZIF_CZ) 13. prosince 2018
SZIF ještě od srpna proplácel holdingu peníze za starší projekty z loňského a předloňského roku, v rámci PRV tak získal 46,8 milionu Kč, na společnou organizaci trhu 4,2 milionu korun, na evropských přímých platbách 336,8 milionu korun a na další projekty mimo rozvojový program 42,7 milionu korun. "SZIF nejméně do konce roku 2018 neeviduje žádnou platbu, která by měla být učiněna na investiční opatření PRV vůči skupině Agrofert či Agrotrade," dodala mluvčí. Agrotrade většinově vlastní otec ministra zemědělství Miroslav Toman starší. Na jeho údajný střet zájmů v minulosti poukazovali například čeští Piráti. Podle Novákové však Evropská komise zastavení plateb pro Agrotrade neřeší, pochybnosti jsou pouze vůči Agrofertu.
Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert se loni meziročně snížil o 38 procent na 4,8 miliardy korun a konsolidované tržby stagnovaly na 155,1 miliardy Kč. Za poklesem stojí výkon německé pekárenské skupiny Lieken, nedařilo se také společnostem chemického sektoru v produkci hnojiv. Naopak dobře si vedly zemědělské společnosti.
Toto úterý podle Novákové fond dostal oznámení o auditní misi, která bude fond kontrolovat mezi 14. a 18. lednem. Hlavní důraz bude na prověřování střetu zájmů. Tomuto podezření čelí podle usnesení Evropského parlamentu Babiš. "V současné době platební agentura ve spolupráci s ministerstvem zemědělství pro tento audit připravuje podklady, které mají být zaslány Evropské komisi do 2. ledna," dodala Nováková.
Babiš opakovaně tvrdí, že kvůli evropským dotacím pro firmy koncernu Agrofert není ve střetu zájmů, protože Agrofert, který dříve vlastnil, vložil do svěřenského fondu a nemá na něj žádný vliv. Studie právní služby EK dospěla ale koncem listopadu k závěru, že český premiér z činnosti Agrofertu stále profituje.
Ministerstvo financí nebude zasílat Evropské komisi k proplacení žádosti o platby spojené s Agrofertem, informoval dnes úřad. Komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger ve středu v Evropském parlamentu řekl, že EK do vyjasnění situace kolem údajného střetu zájmů Babiše (ANO) nebude vyplácet Česku dotace. Podle ministerstva to není pravda, má jít pouze o Agrofert.
Aby to bylo jasné: dnešní hlasování v #EP nebylo o ČR. Bylo o člověku jménem @AndrejBabis, který je předsedou vlády a dost možná v kolosálním střetu zájmů. Takže ať nezkouší říkat, že to poškodilo ČR - tu poškodil on sám. Byly doby, kdy premiéři rezignovali za míň. pic.twitter.com/z1JbDhSgWg
— Jan Zahradil (@ZahradilJan) 13. prosince 2018
Podle zprávy evropských právníků, která koncem listopadu unikla do médií, hrozí, že Česko bude muset vrátit alespoň část z dotací proplacených letos Agrofertu. Podle analýzy jde o 82 milionů eur (2,1 miliardy Kč).
Hospodářské noviny (HN) v červenci uvedly, že Agrofert loni získal na dotacích rekordních 2,1 miliardy korun. Na dani z příjmu přitom firma ve stejném období zaplatila 739 milionů korun. Firmy spadající pod Agrofert získaly 1,35 miliardy korun na provozních dotacích, na které má nárok každý, kdo splní příslušné podmínky. Jde například o dotace na hektar půdy či chované zvíře. Dalších 607 milionů korun tvořily podle HN investiční dotace. Ty se skládají z přímých finančních částek a z čerpaných pobídek v podobě slev na dani.
Související
Babiš dostal od Agrofertu více než 4 miliardy
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
Agrofert , Státní zemědělský investiční fond (SZIF) , dotace , Andrej Babiš , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Tichý zabiják: Vědci popsali, jak ultrazpracované potraviny ničí tělo a radí, jak se jim vyhnout
před 2 hodinami
Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?
před 3 hodinami
Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí
před 4 hodinami
Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti
před 6 hodinami
Trump kvůli válce na Ukrajině telefonoval s Putinem i Zelenským
před 7 hodinami
Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace
před 8 hodinami
Příští rok téměř 25 tisíc, o rok později až 27 tisíc. Jak v Česku poroste minimální mzda?
před 10 hodinami
Nastává zlatý věk Ameriky, prohlásil Trump při 250. výročí od vyhlášení nezávislosti
před 11 hodinami
Počasí: Příští týden bude ve znamení deště, o víkendu dorazí tropy
včera
Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu
včera
Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku
včera
EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného
včera
Opět ho vypískají? Klempíř dorazil na festival do Varů, i když tvrdil, že nepřijede
včera
Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty
včera
Fotbalové MS v ohrožení. Kvůli počasí se mohou rušit zápasy, teploty porostou na 46 stupňů
včera
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
včera
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
včera
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
včera
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
včera
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem.
Zdroj: Libor Novák