Agrofert dotace na nové projekty nedostává, brání se fond. Oznámil termín auditu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) potvrdil, že od 2. srpna neproplatil koncernu Agrofert žádný nový projekt z evropského Programu rozvoje venkova (PRV). Ostatním zemědělcům se dotace standardně vyplácejí, sdělila dnes ČTK mluvčí SZIF Vladimíra Nováková a potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Od srpna však fond stále proplácí Agrofertu dotace na starší projekty nebo na přímé platby. Na investice v PRV šlo koncernu 42,7 milionu korun, celkově 430,6 milionu Kč. Fond se nyní připravuje na auditní misi Evropské unie, která bude kontrolovat projekty z programu od roku 2012 a dále výdaje od loňského roku. Podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky nemá koncern zatím dopady vyčíslené.

"Stav proplácení prostředků z fondů Evropské unie v oblasti společné zemědělské politiky pokračuje standardním způsobem. SZIF řešil se zástupci DG Agri (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova - součást Evropské komise) otázku výplaty prostředků za letošní třetí kvartál pro oblast investičních projektů a máme ujištění, že vše bude probíhat standardní cestou," sdělila Nováková.

Koncern má pod sebou podle Hanzelky 200 firem, musí tak zjistit, kterých se rozhodnutí týká. "V tuto chvíli nemáme nic vyčísleno. Také se musí ujasnit, o jaké dotace evropským úřadům jde a za jaké období," dodal. Mluvčí ve středu uvedl, že firma měla zatím informace pouze z médií. "V Agrofertu v tuto chvíli nemáme žádný oficiální podnět, na který bychom měli reagovat. Nikdo nás nekontaktoval, nikdo s námi v této záležitosti nic neřešil. Pokud dojde k auditu dotací, jsme v posledních letech kontrolováni různými státními orgány tak intenzivně, že už kontroly intenzivnější být snad ani nemohou," uvedl Hanzelka ve středu. Agrofert trvá na tom, že získával peníze legálně.

Vyjádření SZIF k pozastavení výplat dotací v sektoru zemědělství➡➡➡https://t.co/G7QVE7x9a0 pic.twitter.com/FsQKTTSDCj

— SZIF (@SZIF_CZ) 13. prosince 2018

SZIF ještě od srpna proplácel holdingu peníze za starší projekty z loňského a předloňského roku, v rámci PRV tak získal 46,8 milionu Kč, na společnou organizaci trhu 4,2 milionu korun, na evropských přímých platbách 336,8 milionu korun a na další projekty mimo rozvojový program 42,7 milionu korun. "SZIF nejméně do konce roku 2018 neeviduje žádnou platbu, která by měla být učiněna na investiční opatření PRV vůči skupině Agrofert či Agrotrade," dodala mluvčí. Agrotrade většinově vlastní otec ministra zemědělství Miroslav Toman starší. Na jeho údajný střet zájmů v minulosti poukazovali například čeští Piráti. Podle Novákové však Evropská komise zastavení plateb pro Agrotrade neřeší, pochybnosti jsou pouze vůči Agrofertu.

Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert se loni meziročně snížil o 38 procent na 4,8 miliardy korun a konsolidované tržby stagnovaly na 155,1 miliardy Kč. Za poklesem stojí výkon německé pekárenské skupiny Lieken, nedařilo se také společnostem chemického sektoru v produkci hnojiv. Naopak dobře si vedly zemědělské společnosti.

Toto úterý podle Novákové fond dostal oznámení o auditní misi, která bude fond kontrolovat mezi 14. a 18. lednem. Hlavní důraz bude na prověřování střetu zájmů. Tomuto podezření čelí podle usnesení Evropského parlamentu Babiš. "V současné době platební agentura ve spolupráci s ministerstvem zemědělství pro tento audit připravuje podklady, které mají být zaslány Evropské komisi do 2. ledna," dodala Nováková.

Babiš opakovaně tvrdí, že kvůli evropským dotacím pro firmy koncernu Agrofert není ve střetu zájmů, protože Agrofert, který dříve vlastnil, vložil do svěřenského fondu a nemá na něj žádný vliv. Studie právní služby EK dospěla ale koncem listopadu k závěru, že český premiér z činnosti Agrofertu stále profituje.

Ministerstvo financí nebude zasílat Evropské komisi k proplacení žádosti o platby spojené s Agrofertem, informoval dnes úřad. Komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger ve středu v Evropském parlamentu řekl, že EK do vyjasnění situace kolem údajného střetu zájmů Babiše (ANO) nebude vyplácet Česku dotace. Podle ministerstva to není pravda, má jít pouze o Agrofert.

Aby to bylo jasné: dnešní hlasování v #EP nebylo o ČR. Bylo o člověku jménem ⁦@AndrejBabis⁩, který je předsedou vlády a dost možná v kolosálním střetu zájmů. Takže ať nezkouší říkat, že to poškodilo ČR - tu poškodil on sám. Byly doby, kdy premiéři rezignovali za míň. pic.twitter.com/z1JbDhSgWg

— Jan Zahradil (@ZahradilJan) 13. prosince 2018

Podle zprávy evropských právníků, která koncem listopadu unikla do médií, hrozí, že Česko bude muset vrátit alespoň část z dotací proplacených letos Agrofertu. Podle analýzy jde o 82 milionů eur (2,1 miliardy Kč).

Hospodářské noviny (HN) v červenci uvedly, že Agrofert loni získal na dotacích rekordních 2,1 miliardy korun. Na dani z příjmu přitom firma ve stejném období zaplatila 739 milionů korun. Firmy spadající pod Agrofert získaly 1,35 miliardy korun na provozních dotacích, na které má nárok každý, kdo splní příslušné podmínky. Jde například o dotace na hektar půdy či chované zvíře. Dalších 607 milionů korun tvořily podle HN investiční dotace. Ty se skládají z přímých finančních částek a z čerpaných pobídek v podobě slev na dani.

Související

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš dostal od Agrofertu více než 4 miliardy

Mimořádně vysoké finanční prostředky získal před koncem loňského roku od koncernu Agrofert tehdejší majitel a nynější předseda vlády Andrej Babiš. Vyplývá to z nového majetkového přiznání, které jsou politici povinni odevzdávat vždy do konce června.
Agrofert

Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace

Zemědělský koncern Agrofert, který je úzce spjat s premiérem Andrejem Babišem, má podle rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nárok na čerpání evropských dotací. Fond ve středu oznámil, že po právním posouzení shledal společnost jako způsobilého příjemce finanční podpory z unijních zdrojů, čehož si všimla i zahraniční média, jako server Politico.

Více souvisejících

Agrofert Státní zemědělský investiční fond (SZIF) dotace Andrej Babiš Ekonomika

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci

Důchodci mohou až do 30. září požádat o zaslání valorizačního oznámení v tištěné podobě pro nadcházející lednovou valorizaci. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Klienti, kteří již v minulosti o zasílání tištěného oznámení požádali, nemusí žádost podávat znovu. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem

V úvodu nové fotbalové sezóny 2026/27 nezažívají sparťané nejúspěšnější začátek. Naopak ten nejhorší, který dokonce překonává i ten z nechvalně proslulé sezóny s trenérem Andreou Stramaccionim. Fanoušci ji přičítají pozdním nákupům a přestavbě mužstva, což dávají za vinu především sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému. Jenže ten zatím ve vedení pražské Sparty zůstává a naopak ukázal na jiné lidi, kteří tak špatný vstup do sezóny odnesli. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.

před 8 hodinami

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.

včera

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

včera

Ilustrační foto

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron varuje před zesilující hrozbou ruských útoků. Nařídil vypracování plánu na ochranu infrastruktury

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval před zesilující se hrozbou ruských hybridních útoků namířených proti Evropě a Francii. V reakci na toto nebezpečí nařídil vypracování plánu na ochranu kritické infrastruktury a objektů obranného průmyslu. Podle jeho slov byla Francie v posledních týdnech terčem několika takových operací. Macron zdůraznil, že tyto kroky nezůstanou ze strany Paříže bez odpovídající reakce.

včera

Kongres USA

Žádná regulace AI nebude. Trump i Republikáni v Kongresu ji shodili ze stolu

Snaha o vytvoření zvláštního výboru pro regulaci umělé inteligence narazila ve Sněmovně reprezentantů Spojených států na odpor republikánského vedení. Republikánský kongresman Jay Obernolte požadoval po vydání desítek doporučení mezipartijní pracovní skupiny zřízení specializovaného orgánu k přípravě legislativy. Vedení strany však jeho žádost zamítlo s tím, že stávající výbory mohou vycházet z dosavadních zjištění. Volební lídři ani administrativa prezidenta Donalda Trumpa navíc nejeví o zavádění nových regulačních pravidel zájem.

včera

Předvolební debata, do které nikdo nepřišel. V Rusku opozice už prakticky neexistuje

V televizním studiu státní stanice Rossija-1 zůstaly během předvolební debaty ve městě Rjazaň pouze prázdné pulty, jelikož se nedostavil ani jeden ze šesti registrovaných kandidátů. Moderátorka Elizaveta Dorochinová byla nucena vysílání předčasně ukončit a přepnout na komerční přestávku. Tento incident z města ležícího jihovýchodně od Moskvy ilustruje podle CNN atmosféru kolem parlamentních voleb v Rusku. Jde o první hlasování do Státní dumy od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy