Evropská komise do konce loňského roku Česku proplatila 25 procent dotací určených na programové období 2014 až 2020. Jde o 145,6 miliardy korun z celkově přidělených 582,9 miliardy Kč. Všech deset operačních programů splnilo do konce roku podmínky čerpání, Česko tak zatím nemusí unii nic vracet. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo pro místní rozvoj, které je za čerpání dotací zodpovědné. Smluvně zajištěno má Česko 391,4 miliardy korun, tedy 67,1 procenta.
"Česká republika splnila první zkoušku, neboť všem jednotlivým resortům operačních programů se podařilo do konce roku odeslat do Evropské komise žádosti o platbu plnící limit pravidla N+3. Podařilo se tak vyčerpat všechny peníze, které byly přiděleny v roce 2014 a 2015, kdy byly programy schváleny," uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).
Česká republika úspěšně splnila důležité pravidlo čerpání „n+3“ u všech programů. Více čtěte: https://t.co/z9KE1m2Y2T #eufondy #ESIF
— MMR ČR (@mistnirozvoj) 9. ledna 2019
Pravidlo N+3 znamená, že státy musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny. V minulém programovém období muselo Česko v prvním roce, kdy bylo nutné toto pravidlo splnit, Evropské unii vrátit 11,5 miliardy korun.
V dodržení pravidla N+3 si nejlépe vedly Program rozvoje venkova a operační program Zaměstnanost. Odborníci však dlouhodobě poukazují na to, že splnění takzvaných měkkých programů, pod které patří například rekvalifikace, školení nebo semináře, není takový problém. Podle nich je třeba peníze nasměrovat zejména do infrastrukturních staveb. Naopak jen těsně splnil podmínku program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, kde má Česko problémy s čerpáním dotací na vysokorychlostní internet.
V polovině prosince byly pozastaveny dotace pro holding Agrofert, spadající převážně do Programu rozvoje venkova. Komise je zastavila do té doby, než se vyjasní problém okolo možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Babiš dříve Agrofert vlastnil, předloni jej převedl do svěřenského fondu.
"Česká republika v posledním čtvrtletí znatelně zlepšila své čerpání evropských dotací. Zatímco ještě koncem září měla proplaceno 19 procent celkového objemu, koncem roku už to bylo 25 procent. Jde však stále o mírně podprůměrný výsledek, jelikož průměr všech zemí EU ke konci roku byl 27 procent," sdělil ČTK analytik Czech Fund Lukáš Kovanda.
Podle údajů Evropské komise je Česko v rychlosti proplácení sedmé až osmé od konce. "Proti situaci v převážné části minulého roku je to mírné zlepšení. V posledním čtvrtletí vláda aktivizovala svoji investiční činnost, z velké části právě kvůli splnění pravidla N+3. Tyto peníze pomáhají oživit například stavebnictví," doplnil Kovanda.
Pokud se podaří udržet současné tempo čerpání, podle analytika BH Securities Štěpána Křečka by Česko mělo vyčerpat přidělený objem dotací za celé období. "Otázkou však zůstává, jestli všechny projekty, které jsou realizovány, pomáhají české ekonomice. Řada projektů totiž končí hned po vypršení takzvané doby udržitelnosti," řekl Křeček.
Letos Evropská komise vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období, tedy 37,1 miliardy korun z celkových 620 miliard korun. Objem smluvně zajištěných i proplacených peněz MMR hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy.
V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.
Související
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
Policie odhalila mnohamilionový podvod s covidovými dotacemi pro podnikatele
dotace , Česká republika , evropská komise , Ministerstvo pro místní rozvoj , Vlajky států
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák