Výnosy státu z EET vzrostly. Sněmovna blokuje 3. a 4. vlnu, Schillerová pohrozila poslancům

Elektronická evidence tržeb (EET) v roce 2018 do veřejných rozpočtů podle údajů ministerstva financí přinesla výnosy 12,3 miliardy korun, což je zhruba o 600 milionů korun více než ministerstvo loni v září odhadovalo. Ve srovnání s rokem 2017 se loňský přínos EET pro veřejné rozpočty zvýšil o 4,4 miliardy korun. Na kongresu pro tradiční trh Samoška v Olomouci to dnes ČTK řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

EET začala v Česku platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Plánovány jsou další dvě vlny. "Za rok 2018 byl přínos (EET) 12,3 miliardy korun, a to nám nejede třetí a čtvrtá vlna EET," uvedla na kongresu Schillerová.

Stát loni na daních podle Schillerové díky EET vybral navíc 9,5 miliardy korun, zatímco v roce 2017 to bylo 5,7 miliardy korun. Kromě DPH a daně z příjmu fyzických a právnických osob má EET pode Schillerové pozitivní vliv i na výběr daní z mezd, protože se narovnaly podmínky a ubylo vyplácení nezdaněných odměn za práci.

Hlavním přínosem EET je narovnání podnikatelského prostředí a právě díky tomu má EET podporu zástupců stovek tisíc českých podnikatelů. Loni přinesla EET 12,3 mld. Kč do veřejných rozpočtů. Kdybychom společně s EET nesnížili DPH pro restaurace, bylo by to ještě o 800 mil. Kč více

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) 24. ledna 2019

"Když se zaváděla EET, tak průměrná mzda v restauračních službách byla něco málo přes 12.000 korun. Už za čtvrt nebo půl roku se zvýšila o několik tisíc korun," tvrdí Schillerová. Zásluhou EET se v roce 2018 podle Schillerové zvýšil i výběr sociálního a zdravotního pojištění. Přínos EET v této oblasti podle Schillerové v roce 2018 činil zhruba 2,8 miliardy korun, zatímco v roce 2017 byl 2,2 miliardy korun.

MF loni na podzim odhadlo, že v případě spuštění třetí a čtvrté vlny by měla elektronická evidence tržeb do veřejných rozpočtů přinést letos 14,6 miliardy korun a v následujícím roce 17,5 miliardy korun. Pokud by další vlny spuštěny nebyly, roční přínos EET by podle loňského odhadu MF měl činit zhruba 13,6 miliardy korun.

Původní odhady MF z prosince 2016, kdy byla EET spuštěna, počítaly pro rok 2018 s přínosem EET na úrovni 12,3 miliardy korun a v roce 2020 s 18 miliardami korun. Odhady ale obsahovaly i výnosy ze třetí a čtvrté vlny EET, která měla již touto dobou fungovat. Start dalších fází EET ovšem odsunulo předloňské rozhodnutí Ústavního soudu.

Plánovaná třetí vlna EET by se měla týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Čtvrté vlně by pak měli podléhat vybraní řemeslníci. O novele zákona, která obsahuje vedle spuštění dalších fází EET i například možnost pro drobné podnikatele evidovat tržby bez připojení k internetu, Poslanecká sněmovna zatím nerozhodla.

Schillerová dnes v Olomouci řekla, že pokud budou v Poslanecké sněmovně pokračovat obstrukce při projednávání této novely, tak přijde na řadu svolání mimořádné schůze. "Dávám si cíl, aby to (novela) prošlo celým legislativním procesem a účinnost nastala někdy v podzimních měsících tohoto roku," dodala.

Související

Více souvisejících

Alena Schillerová elektronická evidence tržeb EET Ministerstvo financí Ekonomika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy