ČRo nepočítá se zvyšováním poplatku. Bude prosazovat indexaci, říká Zavoral

Český rozhlas (ČRo) v současnosti nepočítá s vůli politiků zvýšit rozhlasový poplatek ze stávajících 45 korun. Do budoucna ale bude prosazovat jeho indexaci. V rozhovoru s ČTK to uvedl generální ředitel ČRo René Zavoral. Loni Zavoral hovořil o přání navýšit poplatek o pět Kč.

Poplatek se podle Zavorala nezvyšoval od roku 2005 a v současnosti je na reálné úrovni zhruba 33 korun. Firma jeho navýšení požadovala v souvislosti se zrušením současného režimu pro odpočet DPH, což by znamenalo výpadek hospodaření zhruba 120 milionů Kč. Poslanci ale v současnosti projednávají novelu zákona o DPH, která stávající režim pro odpočet DPH pro ČRo a Českou televizi zachovává nejméně do roku 2021.

Po roce 2021 proto bude ČRo prosazovat indexaci poplatku na inflaci. Příjmy z poplatků tvoří podle Zavorala asi 95 procent rozpočtu Českého rozhlasu. Pro letošní rok rozpočet počítá s navýšením výnosu z poplatků o 19 milionů korun na 2,09 miliardy korun.

"Je potřeba do budoucna zajistit financování ČRo. Indexace poplatku se nám zdá jako politicky nejschůdnější cesta," uvedl. Jedním z hlavních výdajů podniku jsou mzdové náklady. Loni se v ČRo zvýšila průměrná měsíční mzda o zhruba 1500 Kč na 39.394 Kč a navíc 90 procent zaměstnanců dostalo přidáno i letos od 1. ledna. V letošní listopadové výplatě zaměstnanci dostanou odměnu 12.000 Kč.

Propouštění, které proběhlo loni, kdy ČRo snížil počet pracovníků o více než 100 lidí, Zavoral letos ani příští rok nechystá.

ČRo letos zvýší pokrytí digi rozhlasem

ČRo letos zvýší pokrytí digitálním vysíláním DAB+ ze stávajících 60 procent až na 80 procent. Loni pokrytí vzrostlo ze 40 procent. "Letos máme v plánu rozšířit pokrytí v okolí Brna, na střední a severní Moravě a také v jižních Čechách," řekl ČTK. Na budování sítě využívá ČRo finanční prostředky z fondu digitalizace, který je tvořen z nakumulovaných zisků minulých let.

Vedení ČRo zároveň jedná se soukromými rádii, aby se k projektu přidala. Vyjednává také s automobilkami o zabudovávání digitálních přijímačů do aut. Podle záměru Evropské komise by měly být tyto přijímače v nových autech do dvou let povinné.

Veřejnoprávní rozhlas zároveň v horizontu dvou let plánuje utlumení analogového vysílání na středních vlnách, což ale bude znamenat převod zhruba 100.000 většinou konzervativních posluchačů na digitální vysílání.

Zavoral nepředpokládá, že by rádia v blízké době opouštěla frekvenční pásmo FM, připomněl ale, že je plné a není v něm prostor pro nové stanice. Ten by mohlo poskytnout právě digi vysílání, které umožňuje zároveň i kvalitnější příjem nebo doplňkové služby. ČRo jej chce využít například pro speciální vysílání Radiožurnálu sport během hokejového mistrovství světa na Slovensku.

Související

Více souvisejících

Český rozhlas René Zavoral (ředitel ČRo) poplatky Media Praha Brno

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy