Češi utíkají z třetího důchodového pilíře, loni ubylo 16 tisíc lidí

Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci roku 2018 spořilo 4,45 milionu lidí. Bylo to o 16.000 méně než na konci předloňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.

V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 3,49 milionu lidí. To bylo o 216.000 méně než na konci roku 2017. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 957.000 lidí, o 200.000 více než předloni v prosinci.

Pokles počtu lidí, kteří si ze své iniciativy nebo z popudu mzdové účtárny spoří na svoji penzi, je varovný a pro budoucnost veřejných financí neblahý, řekl analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal. "Můžeme se jen domnívat, zdali je to v důsledku rozpočtového populismu vlády, téměř neexistující veřejné diskuse o penzích nebo čisté naivity občanů, kteří si nespoří," dodal.

Výraznější nárůst u doplňkového penzijního spoření je podle analytika společnosti Starteepo Dušana Jilčíka dán tím, že lidé lépe chápou dlouhý investiční horizont, než si budou peníze ve stáří vybírat. Nebojí se využívat dynamičtější strategie, která by měla být dlouhodobě výnosnější. "I když například loni jsme byli svědky špatného zhodnocení," podotkl.

Objem státních příspěvků vyplacených za rok 2018 na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření činil sedm miliard Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek stoupl proti konci roku 2017 o devět Kč na 134 Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplaceného na penzijní připojištění činil 128 Kč (nárůst o osm Kč) a na doplňkové penzijní spoření 160 Kč (nárůst o korunu).

Objem příspěvků zaplacených účastníky penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v roce 2018 dosáhl 36,7 miliardy Kč. Celkový průměrný měsíční příspěvek vzrostl proti konci roku 2017 o 56 Kč na 702 Kč. Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění vzrostl o 56 Kč na 680 Kč a účastníka doplňkového penzijního spoření o 14 Kč na 790 Kč.

Levicová vláda staví aktivní občany do stále větší nejistoty. V roce 2015 zrušilo ANO a SocDem 2. důchodový pilíř. Potřebujeme zajistit hlavně příjmovou stránku důchodového systému. Jedině tak bude dnešní mladá generace a lidé ve středním věku mít záruku rozumné výše důchodů.

— Alexandra Udzenija (@UdzenijaAlex) 22. února 2019

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.

Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.

Související

Praha

Ve třetím důchodovém pilíři letos ubylo 32 tisíc účastníků

Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci letošního třetího čtvrtletí spořilo 4,423 milionu lidí. Bylo to o 32.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí, které má ČTK k dispozici.

Více souvisejících

penzijní fondy důchody Ekonomika

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy