Ministerstvo financí čaruje? Vykázalo neexistující pohledávky spojené s penězi z EU, ukázala kontrola

Ministerstvo financí vykázalo v účetnictví za rok 2017 neexistující pohledávky spojené s evropskými penězi. Další nedostatky se týkaly vykazování peněžních toků z provozní činnosti ministerstva. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Kontroloři doporučují, aby ministerstvo upravilo účetní předpisy. Naopak pozitivem je podle nich to, že ministerstvo financí začalo v roce 2017 tvořit rezervy na sanace ekologických zátěží. Podle ministerstva se zjištěné nedostatky týkají pouze vykazování jistých položek, nezpůsobily však finanční ztrátu nebo nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky a s majetkem státu, uvedlo MF v reakci.

Ministerstvo financí podle NKÚ v účetnictví Národního fondu vykazovalo neexistující pohledávky za Evropskou komisí za programové období 2004 až 2006 zhruba 600 milionů korun. "Riziko nesprávného vykázání pohledávek za Evropskou komisí v souvislosti s programovým obdobím 2004-2006 je ale vyšší - týká se celého v rozvaze vykázaného nároku ve výši téměř 5,7 miliardy korun," upozornili kontroloři.

Existuje podle nich reálné riziko, že pokud MF nezmění stávající postupy, bude i za programové období 2007 až 2013 v účetní závěrce za rok 2018 vykazovat neexistující pohledávky spojené s evropskými penězi.

Účetnictví MF: Ministerstvo vykazovalo neexistující pohledávky spojené s evropskými penězi. Pozitivem je naopak vykazování rezerv na sanace ekologických zátěží. Více zde: https://t.co/AdU91Hnlgh pic.twitter.com/pJlCy5ZpkE

— NKÚ ČR (@NKU_CZ) 18. března 2019

Ministerstvo financí ale ČTK v reakci sdělilo, že z pohledu Národního fondu zatím programové období 2004 - 2006 není finančně uzavřeno a nejedná se tedy o nesprávné vykázání pohledávek za EK. Ministerstvo ještě za dotčené programové období obdržení prostředků ze strany EK očekává. Zároveň uvedlo, že již v současné době zpracovává metodiku pro finanční uzavření programového období 2004 až 2006 a návazně připraví obdobnou metodiku pro programové období 2007 až 2013.

Podle NKÚ MF dále v účetní závěrce za rok 2017 vykázalo rozvahové závazky vůči subjektům, jimž byly předfinancovány výdaje, a to ve výši přesahující 5,6 miliardy korun. U těchto závazků přitom podle NKÚ není jisté, jestli budou v plné výši uhrazeny. Podle ministerstva resort prostředky nadále vymáhá, jejich výši nelze předem odhadnout.

V přehledu o peněžních tocích pak ministerstvo nesprávně vykázalo operaci za více než 71 miliard korun v rámci peněžních toků z provozní činnosti, která se týkala změny stavu dlouhodobých závazků a která navíc nebyla spojena s žádným peněžním tokem. "Taková nesprávnost významně zkresluje vypovídací hodnotu tohoto přehledu, a tedy i možnost porozumět struktuře i rozsahu jednotlivých druhů peněžních toků z činností MF," míní kontroloři.

Ministerstvo podotklo, že celkový tok peněžních prostředků za období roku 2017 byl v uvedeném přehledu vykázán správně, a tato nesprávnost tak neměla dopad do hodnoty aktiv a pasiv ani výsledku hospodaření.

Nejvyšší kontrolní úřad tak ministerstvu financí doporučil, aby upravilo účetní předpisy. Například způsob naplnění některých položek přehledu o peněžních tocích je podle názoru NKÚ upraven nejednoznačně, takže vykázané číselné údaje mohou kvůli tomu podávat informace lišící se od skutečnosti.

MF počínaje roční účetní závěrkou za rok 2018 již sestavuje přehled o peněžních tocích také s přihlédnutím k Mezinárodnímu účetnímu standardu pro veřejný sektor, čímž by k nepřesnostem tohoto druhu již nemělo docházet, dodalo ministerstvo.

Související

důchody

Bude na důchody? Nová zpráva ukázala, jak stát hospodaří s penězi důchodců

Loni skončil systém důchodového pojištění se schodkem ve výši 72,8 miliardy korun, což je dosud největší propad. Celkové výdaje na penze a správu dosáhly přes 692,3 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody bylo vyplaceno o 97,2 miliardy korun více než v roce 2022, čímž se penzijní výdaje zvýšily téměř o 17 procent. 

Více souvisejících

Ministerstvo financí nkú Ekonomika účetnictví

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy