Krajský soud v Ostravě se opět začal zabývat sporem o pravost pohledávek za víc než deset miliard korun vůči těžební společnosti OKD (nyní Správa pohledávek OKD), která v roce 2016 skončila v úpadku. Pohledávky přihlásila britská banka Citibank a insolvenční správce Lee Louda je neuznal. Soud zasedal loni na podzim, vzhledem k vyloučení právního zástupce OKD kvůli možné podjatosti ale dnes projednávání začalo prakticky od začátku. Jednání má pokračovat celý tento a příští týden.
Na jedné straně sporu jsou Správa pohledávek OKD a Louda, na druhé britské společnosti Citibank, New World Resources N. V. (NWR) a NWR Holdings B. V. Citibank zastupuje držitele dluhopisů, jež vydala v roce 2014 společnost NWR, která byla majitelem OKD. Firma OKD za dluhopisy ručila.
Citibank, která se jako neuznaný věřitel nemohla účastnit insolvenčního řízení s OKD, žádá, aby soud platnost pohledávek uznal. Soud žalobu spojil do společného řízení s odpůrčí žalobou, v níž insolvenční správce naopak žádá, aby soud prohlásil smlouvy za právně neúčinné. Dluhopisy z roku 2014 nahradily dluhopisy z roku 2010, spor tak zkoumá události až do roku 2010.
Zástupce insolvenčního správce Dušan Dvořák dnes přednesl doplněnou žalobu, v níž se opírá o znalecký posudek doručený do datové schránky soudu až dnes. "Posudek zhodnotil protiplnění, která OKD obdrželo za ručení, jako významně nepřiměřená. Pokud je něco devadesátinásobně nižší, tak je to zjevně nepřiměřené, to musí pochopit každý," řekl Dvořák.
Uvedl, že při kurzu 27,48 Kč za euro, který použil znalec v posudku k roku 2014, dostala OKD za ručení 227,6 milionu Kč. Měla ale dostat 20,3 miliardy Kč. "Ty částky jsou v tom rozsahu obrovské a z našeho pohledu jasně prokazují, že úkony byly nepřiměřené, a podle našeho zákona jsou neúčinné," řekl Dvořák.
Platnost smluv insolvenční správce popírá, ale i kdyby byly teoreticky platné, nelze podle něj na jejich základě uplatňovat pohledávky v tomto řízení. Jedním z důvodů, jež vedly k úpadku OKD, totiž byla předluženost.
"NWR mimo jiné podle našeho názoru, a to prokazujeme, úpadek způsobila, respektive se na něm významně podílela. Proto nemá i z pohledu Citibank a celé skupiny právo na to, aby se uspokojovaly z majetkové podstaty v rámci insolvenčního řízení," řekl Dvořák.
Právní zástupce Správy pohledávek OKD Tomáš Zagar řekl, že OKD byla v silně závislém postavení na NWR a všechny kroky související s dluhopisy byly dohodnuty jinde. OKD byla podle něj pouze v postavení podepisovatele a dokonce ani toho ne, protože dokumenty za firmu podepisoval zaměstnanec NWR, tedy ovládající firmy. NWR podle něj způsobila OKD škodu více než 32 miliard korun.
Právní zástupci NWR a Citibank řekli, že OKD nyní popírá závazky, kterými v roce 2016 zdůvodnila svůj úpadek. Odmítli také, že by se firma za ručení nedočkala řádného protiplnění. Jasným důkazem bylo podle nich například snížení dluhu OKD o třetinu. Není podle nich rovněž pravda, že by OKD nemohla ohledně dluhopisů nic ovlivnit, protože veškerá právní jednání byla schválena všemi myslitelnými orgány společnosti.
Státní zástupce Robert Hradišťan řekl, že podle znaleckého posudku, který má k dispozici státní zastupitelství, bylo OKD v úpadku už v roce 2014. "Podle znalce úpadek nastal s nejvyšší mírou pravděpodobnosti již v roce 2014, s tím, že setrvalý pokles, špatná ekonomická stránka společnosti se začala projevovat už v roce 2011," řekl Hradišťan.
Firma OKD skončila v úpadku v roce 2016. Stovky jejích věřitelů přihlásily u soudu pohledávky za více než 20 miliard korun, Louda ovšem pohledávky za většinu této částky popřel. Další žalobu podali Louda a OKD na bývalé majitele firmy, po nichž chtějí vrátit desítky miliard korun, které si vyplatili jako dividendy.
Černouhelné doly, v nichž pracuje přes 9000 lidí, loni prostřednictvím své společnosti Prisko převzal stát. Původní společnost OKD změnila název na Správa pohledávek OKD a zůstaly v ní jen pohledávky za bývalými majiteli a závazky vzniklé předtím, než se firma dostala do úpadku.
Související
130 let od jedné z největších důlních katastrof u nás. Co se stalo v Karviné roku 1894?
Při čtvrtečním otřesu v dole na Karvinsku se zranilo 16 lidí
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti
před 1 hodinou
Podezřelí v případu z Pardubic. Kolují první informace o identitě zadržených
před 1 hodinou
Hormuzským průlivem proplouvají první tankery. Nepřátelské státy musí za průjezd zaplatit
před 1 hodinou
Novinky o počasí. Nového sněhu bude až 30 centimetrů, platí varování
před 2 hodinami
Válka v Íránu se propíše o peněženek Čechů. První velký dodavatel energií zdražuje
před 3 hodinami
„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice
před 4 hodinami
Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko
před 5 hodinami
Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný
před 5 hodinami
Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu
před 6 hodinami
Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě
před 7 hodinami
NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce
před 9 hodinami
Počasí přinese sněžení do části republiky. Spadne až 20 centimetrů sněhu
včera
V Prachaticích se vraždilo na ubytovně. V případu je podezřelý cizinec
včera
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
včera
Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry
včera
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
včera
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
včera
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
včera
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
včera
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.
Zdroj: Libor Novák