Babišova vláda odmítne zrušit přimíchávání biopaliv, na řepce vydělává Agrofert

Ministerstva poukázala na to, že zrušením povinnosti přimíchávání biosložek do paliv by Česko nesplnilo závazek EU, podle kterého musí používat deset procent energie z obnovitelných zdrojů v dopravě do roku 2020. Dodavatelé pohonných hmot tak musejí nyní přimíchávat povinně alespoň 4,1 procenta biosložky do benzinu a šest procent u nafty.

Poslanci svůj návrh zdůvodnili tím, že biopaliva první generace se nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů. Ty se naopak uvolňují z použitých hnojiv i ze zemědělské techniky. Navíc na litr biosložky je potřeba až 2500 litrů vody. Pěstováním plodin pro výrobu biosložky v podobě monokultur, mezi něž patří například řepka olejka, se snižuje půdní diverzita.

Podle ministerstva zemědělství by omezení spotřeby biopaliv první generace "rozhodně neznamenalo odklon od pěstování a zpracování řepky olejky", neboť by byla exportována do jiných zemí EU.

Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert. Vlastníkem Agrofertu byl premiér Babiš, který akcie Agrofertu kvůli změně zákona o střetu zájmů převedl v roce 2017 do svěřenského fondu. "Zrušení povinnosti přimíchávání biosložek do paliv v České republice by vedlo k negativním dopadům na podniky vyrábějící biopaliva a navazující zpracovatele vedlejších produktů," uvedl Svaz průmyslu a dopravy.

Ministerstvo dopravy před třemi týdny s argumenty poslanců i jejich novelou souhlasilo. O pár dní později otočilo "při zohlednění stanovisek jiných oslovených resortů".

Poslanci navrhovali, aby se Česko soustředilo na podporu rozvoje technologií pro výrobu biopaliv druhé generace, které využívají nepotravinářskou biomasu. Jde třeba o použité oleje z domácností, tuk z kafilérií, metan z komunálního a skládkového odpadu nebo pyrosyntézu plastů. Podle ministerstev se tak už děje. "Přechod z první na druhou generaci biopaliv je v České republice ztížen faktickou nedostupností vstupních surovin a výrobních kapacit," uvedlo ministerstvo financí.

Vládní stanovisko k novele, pod níž jsou podepsáni také poslanci poslanci ODS, TOP 09, SPD a STAN, bude doporučením pro Sněmovnu, která o předloze rozhodne.