Babiš jednal s těžaři o horním zákonu, pokračování příští týden

"Těžaři chtějí ujištění, že dodržíme zákon a nezrušíme moratorium na nezvyšování těžebních poplatků, které má trvat ještě dva roky. Já chci zase garance na tvorbu rezerv pro sanace. Záruky, že z těch firem zase neodtečou peníze do zahraničí," uvedl dnes Babiš.

Schůzka se zástupci těžařů. Hned na úvod jsem jasně řekl, že podle mě stát nikdy neměl prodat uhlí. Navíc za tak směšnou cenu. Uhlobaroni mají od roku 2009 zisky po zdanění 35 miliard. 40 miliard odteklo do daňových rájů. Přitom státu z toho šlo JEN 1,7 MILIARDY.

Budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který se jednání také účastnil, jej označil za náročné, ale korektní. "Příští týden pokračujeme a dotáhneme," tweetnul.

Náročné, ale korektní bylo jednání za účasti premiéra se zástupci těžařů ohledně novely horního zákona. Udržení moratoria na nezvyšování těžebních poplatků v následujících dvou letech podmiňujeme zvýšenou garancí na tvorbu rezerv pro sanace. Příští týden pokračujeme a dotáhneme.

Hnutí Duha a organizace Greenpeace dnes uvedly, že považují možné uzavření dohody na udržení moratoria za skandální. "Ústup ze zrušení moratoria by znamenal, že tato vláda poplatky už nebude moci zvýšit a poruší svůj programový slib daný občanům i poslancům a bude dál přicházet o miliardy za nerostné bohatství," řekl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Kabinet se měl novelou zabývat v polovině února, projednání bylo ale odloženo. Zhruba 30 podporovatelů ekologických hnutí tehdy protestovalo před Strakovou akademií. Žádali vládu právě o bezodkladné zrušení moratoria na zvyšování těžebních poplatků a o jejich zvýšení na deset procent tržní ceny uhlí.

Tehdy předkládaná verze normy počítala s tím, že vláda bude moci výši poplatků z těžby nerostů měnit častěji. Návrh rušil pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů, novela se však neměla týkat prvního pětiletého období, které běží od roku 2017.

Na tvorbě novely se podílel Český báňský úřad (ČBÚ). Jeho mluvčí Bohuslav Machek za jednu ze stěžejních změn z pohledu úřadu již dříve označil stanovení data, do kdy nejpozději mají těžební organizace mít na bankovním účtu veškeré peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou.

Tuto povinnost měli podle únorové verze dokumentu mít ke dni trvalého ukončení dobývání ložiska, nejpozději však do 30. června 2035. Podle Machka prosazoval ČBÚ dřívější termín, návrh však neprošel. Dosud mohly těžaři mít hodnotu rezerv například i ve strojích. Podle informací ČTK může být v rámci aktuální dohody mezi těžaři a vládou tato doba zkrácena.

Firmy, které v Česku odvádí poplatky z těžby nerostných surovin, odvedly předloni státu a obcím na úhradách z vydobytých nerostů téměř 930 milionů korun. Meziroční nárůst byl více než dvojnásobný. Podle MPO se ve výši odvodů projevila legislativní úprava, která začala být účinná na začátku roku 2017. Vláda v ní schválila dvojnásobné zvýšení výnosu z úhrad z vydobytých nerostů proti výši odváděné v roce 2013. Výjimku tvoří radioaktivní nerosty, ropa a hořlavý zemní plyn, černé uhlí a hnědé uhlí dobývané hlubinným způsobem, kde zůstala výše výnosu zachována.