Vláda chce zavést sedmiprocentní digitální daň pro velké internetové firmy, jako je Facebook nebo Google. Na zavedení daně se dohodla koalice ANO a ČSSD. Ministerstvo financí by mělo do konce května vypracovat příslušný návrh. Vyplývá to z informací ČTK od ministerstva financí a vládní ČSSD.
Podle konzervativního odhadu MF by nová daň mohla do státního rozpočtu ročně přinést pět miliard korun. Účinnost zákona pak úřad odhaduje na polovinu roku 2020.
"Digitální daň se bude vztahovat na nejvýznamnější globální hráče a reaguje na dosavadní neúspěch jednání o řešení na úrovni EU a pomalý postup v případě globálního řešení v OECD. Diskuse není o tom, zda toto zdanění zavádět, ale od kdy, v jaké podobě a v jaké výši," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Daň by se měla dotknout internetových firem s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,2 miliardy Kč).
Ministerstvo na dotaz ČTK upřesnilo, že daň bude směřovat na tržby internetových firem, a nepůjde tak o daň ze zisku. "Plátce této daně bude mít povinnost určit si v ČR tzv. daňového zástupce, který bude zodpovědný za náležitosti související s plněním tuzemských daňových povinností," uvedl mluvčí MF Michal Žurovec. Firmy tak v ČR nebudou muset mít klasickou stálou provozovnu.
Dohodu potvrdil ČTK i první místopředseda ČSSD Roma Onderka. "Dohodli jsme se na digitální dani, to znamená zdanění firem, jako je Facebook, Google a další na úrovni sedmi procent. To byla jediná uzavřená dohoda z pondělního koaličního jednání, jinak ostatní věci jsou ještě rozpracované," uvedl.
Připravovaný zákon o dani z vybraných internetových služeb zavede sedmiprocentní daň na umisťování cílené reklamy. Podle MF jde o tzv. DST model digitální daně, který kromě zdanění cílené reklamy počítá také mimo jiné se zdaněním prodeje dat shromážděných o uživatelích.
"MF v současnosti návrh dokončuje, jeho součástí bude také stanovení minimálního obratu těchto společností na území České republiky, aby se daň vztahovala skutečně na ty giganty, kteří na českém trhu aktivně působí," uvedl mluvčí ministerstva.
O digitální dani se vyjednává i na úrovni Evropské unie, jednání se ale táhnou. Některé státy tak už přistoupily k zavedení vlastní digitální daně. V programovém prohlášení vlády je ještě závazek zvednout odvody pojišťovnám.
@MinFinCZ do konce května předloží návrh digitální daně. Daň se bude vztahovat na nejvýznamnější globální hráče a reaguje na dosavadní neúspěch jednání na úrovni EU a pomalý postup v případě globálního řešení OECD. Jasný signál směrem k urychlení spolupráce na mezinárodní úrovni.
— Ministerstvo financí (@MinFinCZ) 30. dubna 2019
Počátkem dubna zavedení digitální daně na národní úrovni schválilo francouzské Národní shromáždění. Tříprocentní daní zatíží příjmy velkých mezinárodních internetových firem. Výnos z ní by měl pomoci financovat nouzová ekonomická a sociální opatření avizovaná vládou prezidenta Emmanuela Macrona v prosinci, kdy vrcholily protesty hnutí žlutých vest. Ve francouzském modelu se daň dotkne třicítky koncernů, jimž digitální aktivity ročně vynášejí více než 750 milionů eur (19 miliard Kč) globálně a více než 25 milionů eur ve Francii. Tři procenta budou platit mimo jiné z internetových reklamních zisků.
Počátkem dubna rakouská vláda zvýšila chystané zdanění technologických společností na pět procent jejich příjmů z reklamy z původně plánovaných tří procent. Vídeň předpokládá, že tato opatření přinesou do státní pokladny ročně více než 200 milionů eur (přes pět miliard Kč). Plán zahrnuje pětiprocentní daň z příjmů z online reklamy pro společnosti, jejichž celosvětové roční příjmy činí nejméně 750 milionů eur, z toho minimálně 25 milionů v Rakousku.
Británie, která má opustit EU, loni oznámila, že od dubna 2020 zavede svou vlastní verzi daně z digitálních služeb. Daň bude činit dvě procenta z tržeb, které internetové podniky vytvoří v Británii. Bude se týkat jen ziskových firem s globálními tržbami nejméně 500 milionů liber za rok.
Související
Trumpova celní válka s Evropou ožívá. USA hrozí odvetou za danění Mety či Amazonu
Karel III. jako první britský král odtajní daňové přiznání, oznámil palác
Daně , Facebook , Google , Ministerstvo financí , Ekonomika , Alena Schillerová
Aktuálně se děje
před 58 minutami
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
před 2 hodinami
Zelenskyj se příští týden sejde v Bílém domě s Trumpem
před 3 hodinami
Nedodržení závazků, se kterým dokážeme žít. První reakce EU na nová Trumpova cla
před 4 hodinami
Armáda zveřejnila nové informace o stavu vojáků po zřícení vrtulníku
před 5 hodinami
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
před 7 hodinami
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
před 8 hodinami
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
před 9 hodinami
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
před 10 hodinami
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
před 11 hodinami
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
před 13 hodinami
Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil
před 14 hodinami
Tropické počasí se vrátí, potvrdili meteorologové. Panuje ale menší nejistota
včera
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
včera
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
včera
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
včera
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
včera
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
včera
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
včera
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
včera
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
Kreml podle informací webu Kyiv Post začíná připravovat půdu pro případné spuštění další vlny mobilizace. Zároveň však oficiální místa v čele s prezidentem Vladimirem Putinem nadále ujišťují veřejnost, že ruská ekonomika zůstává stabilní, a to i přes prohlubující se krizi na palivovém trhu a znatelné příznaky hospodářského poklesu.
Zdroj: Libor Novák