Větrná energetika v Česku dlouhodobě stagnuje. V čem je problém?

Větrná energetika v Česku dlouhodobě stagnuje, a to jak z hlediska instalovaného výkonu, tak z pohledu výroby. Nové větrníky až na výjimky nevznikají. Vyplývá to z vyjádření oborových svazů a dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Podle odborníků je důvodem ukončení podpory oboru obnovitelných zdrojů po takzvaném solárním boomu na přelomu desetiletí. Tento týden je to deset let od zahájení provozu farmy větrných elektráren Kryštofovy Hamry v Krušných horách na Chomutovsku, největší svého druhu v ČR.

"Potenciál máme nezanedbatelný, odhaduji, že v Česku je reálné získávat z větru zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny. Při zohlednění aktuálního technického vývoje to v praxi znamená postavit asi 1300 větrných elektráren. Ty se přirozeně shlukují ve skupinách, takže někde bude větrných elektráren více a jinde nebudou vůbec. V průměru to vychází na asi jednu elektrárnu na šedesát kilometrů čtverečních," uvedl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Tento scénář podle něj odpovídá nynějšímu využití krajiny v jižní polovině Německa.

Objem výroby elektřiny z větru v Česku až na výjimky meziročně mírně stoupá, loni dosáhl podle dat ERÚ 609,3 gigawatthodiny (GWh), meziročně o 3,1 procenta více. Z celkové výroby elektřiny jde stále ale pouze o 0,7procentní podíl.

Potenciál větrná energetika v ČR nevyužívá, uvedl analytik společnosti ENA Jiří Gavor. "Problémem je především negativní naladění značné části veřejnosti a tím i municipalit, rozhodujících pro příslušná stavební povolení. A tento problém bude zřejmě dlouhodobý, i po zavedení státní podpory ve formě aukcí od roku 2021," řekl Gavor.

Podle dat České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) bylo na konci minulého roku nejvíce megawattů větrných elektráren instalováno v Ústeckém (86,8 MW), Karlovarském (53,3 MW) a Libereckém kraji (50 MW). Naopak v Jihočeském kraji žádné větrné elektrárny nejsou.

"Nové projekty v Česku prakticky nikdo nepřipravuje. Do provozu jsou uváděny projekty, které získaly nárok na finanční podporu v minulosti tím, že si sehnaly určitá povolení. Jde o jednotky větrných elektráren ročně," předseda ČSVE Michal Janeček. Nula u Jihočeského kraje je podle něj způsobena malým větrným potenciálem regionu a pravidly Národního parku Šumava, kde větrníky postavit nelze.

Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa míní, že velký rozdíl mezi Českem a západní Evropou je ten, že na Západě se na větrné elektrárny lidé dívají jako na něco, co jim pomůže snížit riziko dopadů klimatických změn.

"Česká situace je velmi podobná se situací na Slovensku, v Maďarsku a do určité míry i v Polsku. V mnohém to připomíná Rakousko před pětadvaceti lety. Někteří z tamních politiků tehdy označovali svou zemi za ´zemi, kde nefouká´. Dnes tam každoročně staví víc elektráren, než kolik se - s výjimkou Polska - podařilo postavit v každém ze států Visegrádu za posledních 25 let," dodal Chalupa.

Související

Ilustrační foto

Větrné elektrárny v Česku pokryjí pouze jedno procento spotřebované elektřiny

Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česká republika tak výrazně zaostává za evropských průměrem, na celém kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Vyplývá to z dat evropské větrné asociace Wind Europe. Podle zástupců oboru je problémem délka přípravy staveb.
Ilustrační fotografie.

Stavba větrných elektráren se má zjednodušit, naznačil Jurečka

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravuje zjednodušení povolování výstavby větrných elektráren. V územích bez zvláštní ochrany krajiny by měl být proces jednodušší. Na konferenci Svazu měst a obcí to řekl ministr životního prostředí a práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). 

Více souvisejících

větrné elektrárny Energetika Energetický regulační úřad Ekonomika

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy