Větrná energetika v Česku dlouhodobě stagnuje, a to jak z hlediska instalovaného výkonu, tak z pohledu výroby. Nové větrníky až na výjimky nevznikají. Vyplývá to z vyjádření oborových svazů a dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Podle odborníků je důvodem ukončení podpory oboru obnovitelných zdrojů po takzvaném solárním boomu na přelomu desetiletí. Tento týden je to deset let od zahájení provozu farmy větrných elektráren Kryštofovy Hamry v Krušných horách na Chomutovsku, největší svého druhu v ČR.
"Potenciál máme nezanedbatelný, odhaduji, že v Česku je reálné získávat z větru zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny. Při zohlednění aktuálního technického vývoje to v praxi znamená postavit asi 1300 větrných elektráren. Ty se přirozeně shlukují ve skupinách, takže někde bude větrných elektráren více a jinde nebudou vůbec. V průměru to vychází na asi jednu elektrárnu na šedesát kilometrů čtverečních," uvedl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Tento scénář podle něj odpovídá nynějšímu využití krajiny v jižní polovině Německa.
Objem výroby elektřiny z větru v Česku až na výjimky meziročně mírně stoupá, loni dosáhl podle dat ERÚ 609,3 gigawatthodiny (GWh), meziročně o 3,1 procenta více. Z celkové výroby elektřiny jde stále ale pouze o 0,7procentní podíl.
Potenciál větrná energetika v ČR nevyužívá, uvedl analytik společnosti ENA Jiří Gavor. "Problémem je především negativní naladění značné části veřejnosti a tím i municipalit, rozhodujících pro příslušná stavební povolení. A tento problém bude zřejmě dlouhodobý, i po zavedení státní podpory ve formě aukcí od roku 2021," řekl Gavor.
Podle dat České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) bylo na konci minulého roku nejvíce megawattů větrných elektráren instalováno v Ústeckém (86,8 MW), Karlovarském (53,3 MW) a Libereckém kraji (50 MW). Naopak v Jihočeském kraji žádné větrné elektrárny nejsou.
"Nové projekty v Česku prakticky nikdo nepřipravuje. Do provozu jsou uváděny projekty, které získaly nárok na finanční podporu v minulosti tím, že si sehnaly určitá povolení. Jde o jednotky větrných elektráren ročně," předseda ČSVE Michal Janeček. Nula u Jihočeského kraje je podle něj způsobena malým větrným potenciálem regionu a pravidly Národního parku Šumava, kde větrníky postavit nelze.
Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa míní, že velký rozdíl mezi Českem a západní Evropou je ten, že na Západě se na větrné elektrárny lidé dívají jako na něco, co jim pomůže snížit riziko dopadů klimatických změn.
"Česká situace je velmi podobná se situací na Slovensku, v Maďarsku a do určité míry i v Polsku. V mnohém to připomíná Rakousko před pětadvaceti lety. Někteří z tamních politiků tehdy označovali svou zemi za ´zemi, kde nefouká´. Dnes tam každoročně staví víc elektráren, než kolik se - s výjimkou Polska - podařilo postavit v každém ze států Visegrádu za posledních 25 let," dodal Chalupa.
Související
Větrné elektrárny v Česku pokryjí pouze jedno procento spotřebované elektřiny
Stavba větrných elektráren se má zjednodušit, naznačil Jurečka
větrné elektrárny , Energetika , Energetický regulační úřad , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák