Energetická náročnost budov? Stát zaspal, většina úřadů požadavky nesplňuje

Sledovány jsou budovy 37 úřadů s energeticky vztažnou plochou větší než 250 metrů čtverečních o celkové ploše 2,4 milionu metrů čtverečních, přičemž zhruba 65 procent z toho nevyhovuje energeticky.

"V roce 2018 se realizovala energeticky úsporná opatření ve výši 142,2 milionu korun na 14 budovách ústředních institucí a 35 areálech Vězeňské služby ČR s výslednou úsporou energie v roce 2018 ve výši 2051 megawatthodin (MWh)," píše ve zprávě MPO. Většinou to podle něj byla opatření jako výměna oken, úprava obvodového pláště nebo výměna energetického zdroje či osvětlení.

Podle ministerstva se ale letos zájem úřadů o renovace zvýšil. "Konkrétně by se mělo jednat o 111 projektů, které plánuje realizovat 20 ústředních institucí ve výši 1,29 miliardy Kč na období 2019 až 2020 s předpokládanou úsporou ve výši 16.366 MWh," uvedlo ministerstvo.

S financováním by podle něj měly pomoci Operační program Životní prostředí a program Nová Zelená úsporám. Potřebná zřejmě bude i zhruba půlmiliardová dotace ze státního rozpočtu.

MPO dodalo, že na základě provedené analýzy lze konstatovat, že pokud se plánované záměry uskuteční, splní Česko závazek směrnice Evropské unie. Brusel ukládá členským státům každoročně renovovat tři procenta podlahové plochy budov vládních institucí, případně zvolit alternativní scénář, který přinese stejné energetické úspory.