Až 12 tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství

Ta se v těchto dnech na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru užívaného při podnikání. Nejvíce se pirátství dopouštějí firmy s méně než sto zaměstnanci ve výrobní oblasti, službách či administrativě. Společnosti v průměru zaplatí odškodné 260 tisíc korun.

"U části obeslaných firem máme podezření z pirátství na základě různých oznámení, které jsme obdrželi většinou z anonymních zdrojů. Další patří do kategorie společností, které jsou podle naší analýzy vystaveny velkému riziku softwarového pirátství. S firmami proto zahajujeme proceduru směřující k nápravě," uvedl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.

Protipirátská aliance také firmy vyzývá, aby ohlásily případný výskyt nelegálního softwaru u konkurence. "Reagujeme tak na rostoucí počet žádostí o zásah proti firmám, které užívají nelegální software. Obrací se na nás nejčastěji management firem, které si software poctivě kupují a cítí se nekalou hospodářskou soutěží konkurence ohroženy," řekl Hlaváč.

Zejména specializované společnosti, například konstruktéři, architekti, designéři či grafici, mohou instalací pirátského softwaru snížit náklady na podnikání až o statisíce korun. "Dopouštějí se tím nezákonného jednání a získávají neopodstatněnou konkurenční výhodu. Hodláme proti nim tvrdě zakročit," varoval Hlaváč.

V Česku se podle poslední analýzy BSA užívá 37 procent softwaru nelegálně. Kvůli pirátství tuzemské softwarové firmy přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun.

Nejvíce se pirátství dopouštějí firmy s méně než sto zaměstnanci ve výrobní oblasti, službách či administrativě. "Další kategorií firem s vysokým výskytem nelegálního softwaru jsou specializované společnosti z kreativních oborů – například architekti, reklamní agentury, designéři, inženýrské společnosti," vyjmenoval závěry analýzy Hlaváč.

Co do prevence pirátství jsou naopak nejlépe hodnoceny firmy s více než 250 počítači, kde jsou zpravidla zavedeny dobře fungující kontrolní mechanismy. "Mezi ně patří důsledná správa užívaného softwaru, přehled o nákupu počítačového vybavení, existence interních pravidel pro práci se softwarem a proškolování zaměstnanců," vysvětlil Hlaváč.

Značné procento případů v registru BSA vyšetřovaných policií vzniklo na základě udání či vyostřeného konkurenčního boje. "Policejní prohlídky ve firmách podezřelých z užívání nelegálního softwaru se uskuteční nejčastěji na základě oznámení někoho zevnitř firmy či z jejího okolí – například nespokojeného zaměstnance či přímé konkurence," potvrdil Hlaváč.