Elektřina z obnovitelných zdrojů? Stát zvýší dotace, zbytek zaplatí spotřebitelé

Výše příspěvku státu podporovaným zdrojům energie (POZE) má pro příští rok vzrůst na 27 miliard korun. Bude tak o 815 milionů korun vyšší než letos a předešlých dvou letech. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které je nyní v připomínkovém řízení.

Materiál vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Část více než čtyřicetimiliardové podpory, kterou nepokryje státní dotace, zaplatí převážně spotřebitelé.

Příspěvek se týká podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a provozní podpory tepla. Podporu těmto zdrojům od roku 2013 vyplácí Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Celkem bylo od roku 2006 na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 340 miliard korun.

Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních pěti letech. Loni činila 46,1 miliardy korun. Stát přispěl dotací ve výši 26,185 miliardy korun, stejné peníze dá také letos. Dotace na takzvanou zelenou energii tvoří převážnou část výdajů z rozpočtové kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu. Návrh státního rozpočtu pro příští rok s plánovaným navýšením výdajů počítá, stejná dotace je plánována také pro roky 2021 a 2022.

MPO v aktuálním dokumentu odůvodňuje navýšení státní podpory mimo jiné celkovým navýšením nákladů na podporu, které už ročně přesáhly 46 miliard korun nebo vyšší provozní podporou pro elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), o které na konci loňského roku rozhodl ERÚ.

"Na základě odhadů ERÚ se touto zvýšenou provozní podporou zvýší nároky na provozní podporu o 900 milionů korun ročně," píše v důvodové zprávě materiálu ministerstvo.

Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom na přelomu desetiletí. Nejvyšší kontrolní úřad už dříve uvedl, že mezi lety 2009 až 2012 byla návratnost investic do fotovoltaických elektráren v ČR zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let. Dodal, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v ČR do roku 2030 bilion korun.

Související

Více souvisejících

Elektřina Energetika ministerstvo průmyslu Ekonomika Energetický regulační úřad

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že nová experimentální balistická raketa Oreshnik dosahuje rychlosti Mach 10, což odpovídá desetinásobku rychlosti zvuku, přibližně 3 kilometrům za sekundu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy