Praha - Dvě třetiny lidí v ekonomicky aktivním věku se v současné době obává nezaměstnanosti. Informovala o tom v úterý na základě svého průzkumu společnost STEM.
Zatímco v období let 2000 až 2008 tento podíl klesal a zdálo se, že ohrožení nezaměstnaností je na ústupu, od roku 2008 na pozadí finanční a hospodářské krize tento podíl opět narostl. Rostoucí podíl lidí se obává nezaměstnanosti a pokládá nezaměstnanost za závažný celospolečenský problém.
Lidé ale mají i zkušenost s tím, že někteří nezaměstnaní ve skutečnosti pracovat nechtějí. Určitá míra nezaměstnanosti může mít i pozitivní důsledky v tom, že si lidé práce více váží. Vývoj veřejného mínění ukazuje, že kvůli dopadům hospodářské krize se solidarita s nezaměstnanými v tuzemsku v poslední době posiluje.
Podle velké většiny naší veřejnosti má v otázkách řešení nezaměstnanosti i nadále hrát klíčovou roli stát. Vyplývá to z výzkumu společnosti STEM provedeného na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let, který proběhl letos mezi 31. březnem a 8. dubnem. Na otázky odpovídal rozsáhlý soubor 1286 respondentů.
Ještě v roce 2008 byl podíl lidí s kritickým míněním o většině nezaměstnaných mírně nadpoloviční (53 % v roce 2007, 54 procent v roce 2008). V dalších letech, kdy veřejnost začala pociťovat vliv finanční a ekonomické krize, se pohled na nezaměstnané mění. Lidé si uvědomují, že kvůli krizi přibývá lidí bez práce a že jsou mezi nimi i tací, kteří o zaměstnání skutečně stojí.
Poměrně kritické mínění o nezaměstnaných zaznívá častěji od občanů s dobrým materiálním standardem (44 % kladných odpovědí) a ze 45 procent od stoupenců ODS. Vnímání nezaměstnaných jako lidí bez skutečného zájmu o práci je nejnižší mezi příznivci KSČM a ČSSD (34 procent, respektive 38 %).
Nezaměstnanost vnímá veřejnost nejen jako závažný společenský problém, ale v jisté míře i jako pozitivní jev. Vede totiž k tomu, že si lidé více váží práce a jsou odpovědnější. Určitou míru nezaměstnanosti považuje v tomto ohledu za pozitivní jev 55 procent Čechů. Názor, že určitá míra nezaměstnanosti je pozitivní jev, protože si díky tomu lidé více váží práce a jsou odpovědnější, zastávají častěji lidé s vysokoškolským vzděláním (62 %), lidé, kteří se svými politickými názory přiklánějí k pravici (69 procent), příznivci ODS (72 %) a TOP 09 (69 procent), a častěji se k němu kloní dobře materiálně zajištění respondenti (61 %). Opačný názor mají častěji stoupenci KSČM (62 procent z nich) a špatně materiálně zajištění lidé (53 %).
Zhruba 71 procent Čechů se přiklání k názoru, že stát by měl při řešení problému nezaměstnanosti zastávat aktivní roli, že by měl mít povinnost zajistit práci každému, kdo chce pracovat. Největšími zastánci názoru, že by stát měl mít povinnost zajišťovat každému práci, jsou občané se základním vzděláním (80 procent), příznivci KSČM (87 %), ČSSD (76 procent) a lidé špatně materiálně zajištění (82 %).
Opačný názor mají nejčastěji lidé s maturitou nebo vysokoškolským diplomem (34 procent, respektive 35 %), živnostníci, podnikatelé (40 %), příznivci ODS (43 procent) nebo TOP 09 (41 %) a lidé s dobrým materiálním standardem (36 procent).
Otázkám spojeným s nezaměstnaností se společnost STEM věnuje dlouhodobě, a to už od roku 1993.
Související
Ekonomika překvapila značným meziročním růstem. Zvýšila se i nezaměstnanost
Jurečka chce v posledním roce vlády realizovat velké změny na trhu práce
nezaměstnanost / nezaměstnaní , průzkumy
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák