Brno dostává z EU miliardy, Praha nic. Jak je to možné?

Praha - Evropské dotace tečou do vysokých škol jako nikdy předtím. Ale zatímco Masarykova univerzita v Brně postavila největší kampus v České republice, pražské vysoké školy se k evropským penězům nedostanou. Jak je to možné? Informují o tom lidovky.cz.

Peníze z Evropské unie dávají českým vysokým školám možnosti, jaké nikdy dřív neměly. Díky dotacím v Česku vznikají nové koleje, budovy a ústavy. Ale ne všude. Jedinou výjimkou je hlavní město, které ze štědrých dotací nedostává ani korunu.Programy jsou totiž nastaveny tak, aby podporovaly rozvojové regiony. Zatímco do Jihomoravského kraje tak tečou desítky milionů, pražské školy se musejí spoléhat na státní peníze. A to i přesto, že v hlavním městě je nejvíc vysokých škol i studentů."Pro příštích pět let se počítá ve vysokém školství s investicemi 14 miliard," sdělil Lidovým novinám náměstek ministra školství Ivan Wilhelm.Ačkoliv to není malá částka, jen Karlova univerzita plánuje, že mezi lety 2011 až 2016 utratí a investuje 13,8 miliardy. Chce rozšířit komplexy budov nebo také postavit novou lékařskou fakultu u nemocnice Motol. V otázce peněz se však musí spolehnout pouze na stát, protože neleží v rozvojovém kraji.Hlavní město přitom pokrývá 40 procent vysokoškoláků a vychází z něj 60 procent vysokoškolské vědy. Z plánovaných 14 miliard však dostane jen část - zbytek podle Lidových novin poputuje do regionů.

Související

Mikuláš Bek Původní zpráva

Univerzity upozorňují na kolaps systému. Ministerstvo vnímá problém a shání peníze

Vysokoškolští pracovníci jsou nespokojeni se současným stavem vysokého školství. Již v pondělí se vydali protestovat do ulic v rámci iniciativy Hodiny pravdy, tentokrát pod heslem Kolaps systému. EuroZprávy.cz v tomto kontextu obdržely prohlášení od resortu školství s tím, že pro příští rok žádá o navýšení rozpočtu pro vysoké školy o šest miliard. 

Více souvisejících

univerzity dotace

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy