Zaměstnanci nejčastěji zneužívají internet v práci po obědě

V tomto rozmezí opět bezmála na trojnásobek naskočí křivka využití informačních technologií ve firmách, která v době oběda znatelně klesá, ovšem počítače jsou využívány k jiným účelům, než by si manažeři a majitelé firem představovali. "Mezi 13.00 a 14.00 evidujeme markantní nárůst využívání internetu k mimopracovním účelům. Z hlediska snímku pracovního času typického zaměstnance v soukromém sektoru jde jednoznačně o špičku a jediný časový úsek, kdy pracovník na počítači tráví aktivně více času zábavou než prací," okomentoval získaná data Robert Kleiner, ředitel pro strategický rozvoj společnosti truconneXion.

Psycholog a člen předsednictva České asociace psychologů práce a organizace (ČAPPO) Michal Walter, který se specializuje na problematiku pracovního prostředí, potvrzuje, že v době po obědě dokáže jen málokdo podávat stoprocentní výkony, proto je tento čas tradičně považován za nejméně produktivní a je spojován s vyřizováním osobních záležitostí typu soukromé pošty. "Křivka pracovního výkonu opět začne stoupat v odpoledních hodinách, což také souvisí s denním fyziologickým rytmem," popsal Walter obvyklý snímek pracovního času.

Podle průzkumu společnosti truconneXion však ani v dalším měřeném úseku mezi 14.00 a 15.00 ve sledovaných firmách zábava na internetu významně neklesá. On-line nákupy, návštěvami Facebooku a vyřizováním soukromé pošty v průměru Češi stráví až deset minut z tohoto hodinového rozmezí. "Je jisté, že odpoledne stále ještě pracujeme významně méně než dopoledne. V době od 7.00 do 12.00 soudě podle čísel využití typických pracovních a mimopracovních aplikací stihneme na počítači udělat 63 procent naší denní pracovní agendy, tedy bezmála její dvě třetiny," poznamenal Kleiner a dodal, že je to nepochybně také kvůli tomu, že po čtvrté hodině už se toho na počítači mnoho neudělá a po páté ve firmách nastává opravdu hluboký útlum.

Pochopení pro "siestu" po obědě má například Jiří Halbrštát z personální agentury Manpower, podle něhož některé osvícené firmy už zakomponovaly potřebu relaxace zaměstnanců do své filozofie. "Zaměstnanci jsou jen lidé a odpočinek potřebují. A v praxi se ukazuje, že když zaměstnavatel do určité míry odpočinek toleruje, výkonnost jeho zaměstnanců se zvýší, a je jedno, zda svůj ´volný´ čas tráví na internetu nebo diskusí s kolegy," tvrdí Halbrštát.

Psycholog Walter z ČAPPO s názorem personalisty souhlasí. "Ať se to někomu líbí, nebo ne, lidé potřebují během pracovní doby také odpočívat. Tento odpočinek jim umožňuje obnovit psychické síly a podávat kvalitní výkony. Příkladem mohou být psychicky náročná a odpovědná povolání, kde je odpočinek nařízený," odkazuje například na profesionální řidiče Walter.

Na druhou stranu praxe v českých firmách nemá s důvěrou mnoho společného. Podle Jiřího Halbrštáta poslední krize zásadně proměnila myšlení zaměstnavatelů, situaci na trhu a přístup k zaměstnancům. "Obrovský tlak zákazníků na své dodavatele, aby poskytovali vyšší přidanou hodnotu za méně peněz, vedl k tomu, že firmy jsou nuceny produkovat více s menším počtem zaměstnanců. To přináší mnohem větší zaměření na vyšší efektivitu stávajících zaměstnanců," analyzuje současný většinový přístup firem Halbrštát z Manpower.