Soudní poplatky citelně zdražují

Z dosavadních pěti set korun až na dvojnásobek se tak například zvýší poplatek, který zákon spojuje s podáním návrhu na předběžné opatření, o sto procent naroste také částka, kterou bude muset z peněženky vytáhnout ten, kdo žádá o změnu některého z údajů uvedených v obchodním rejstříku. Zápis v rejstříku tak bude možné od září změnit pouze za předpokladu, že zájemce uhradí dvoutisícový poplatek.

Mnohem větší průvan pak v peněžence udělá poplatek, který zákon nově stanoví za zapsání akciové společnosti do obchodního rejstříku. V současnosti je taková žádost zpoplatněna pětitisícovou částkou, od září už si zájemci o založení akciovky budou muset připravit sumu o sedm tisíc korun vyšší. Zápis ostatních společností vedených v obchodním rejstříku naproti tomu zase až tak výrazně nepodraží - jejich zakladatelé tak budou muset "oželet" pouhých" šest tisíc korun.

Dráž od září vyjde i podání správní žaloby, kterou bude nutné opatřit kolkem v hodnotě tří tisíc korun. Návrh na zahájení správního řízení přitom současný zákon zpoplatňuje částkou o jeden tisíc korun nižší. Déle šetřit bude třeba i na kasační stížnost, příslušný poplatek totiž vzroste z dosavadních tří na pět tisíc korun.

O jedno procento se dále zvýší částka, kterou musí uhradit lidé domáhající se u soudu uhrazení své pohledávky. Za návrh na zahájení řízení o peněžitém plnění nad 20 tisíc korun totiž nově zaplatí poplatek ve výši pěti procent z částky, o kterou se soudí. Na čtyři procenta pak vzroste poplatek z částky, o niž bojují lidé, kteří podávají návrh na vydání elektronického platebního rozkazu.

Lidé, kteří míří k soudu z jiného důvodu, si pak musí nachystat obnos ve výši dvou tisíc korun. O tři tisíce více budou potřebovat ti, kteří se na soud obrací kvůli sporu o nemovitost. Pětitisícovou částkou budou zpoplatněné všechny objekty zapsané na jednom listu vlastnictví.

Hlouběji do peněženky bude třeba sáhnout i v případě dovolání, kterým se jeho autor odvolává proti rozhodnutí soudu ve věci peněžitého plnění do výše 100 tisíc korun. Takový návrh připraví rodinný rozpočet o pětitisícovou částku. Jednou tolik přitom bude nově stát vybírat za dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé.

Prodraží se mimo jiné i kopie listiny, kterou bude její majitel potřebovat ověřit. Opatření jedné strany úředním razítkem tak vyjde na dvacet korun.

Naopak některé úkony budou nově od poplatku osvobozené. Neúspěšní podnikatelé, kteří žádají o výmaz z obchodního rejstříku, už tak nebudou nuceni svůj návrh opatřit kolkem v hodnotě tří tisíc korun.

Peněženku budou muset naproti tomu vytáhnout lidé, kteří volají po přiznání odkladného účinku ve správním řízení a kteří byli poplatku až doposud ušetřeni. To se v září změní, jejich žádost bude spojena s povinností uhradit tisícikorunový poplatek.

Změn dozná také strop, který zákon pro soudní poplatky stanovuje a který bude nově nastavený na úrovni dvou milionů korun.

Lidé si budou muset navíc do budoucna dobře rozmyslet, zda se vůbec na soud obracet. Podání návrhu by se totiž v případě, že se později rozhodnou stáhnout svou žalobu ještě před samotným zahájením soudního řízení, pro mnohé mohlo proměnit v poněkud "drahou legraci". Právě tehdy by se totiž museli smířit s tím, že jim poplatek nebude vrácen v plné výši. Zpět na účet by jim totiž přistála částka o pětinu nižší. "Vydělají" naopak ti, kteří se svůj spor budou snažit urovnat smírem ještě před tím, než soudce v jejich věci vynese verdikt. I ti by se totiž nově měli dočkat vrácení poplatku. Zcela zadarmo to ale také nebude. Také v jejich případě si stát "odečte" 20 procent z částky, kterou zaplatili za kolek.

Soud přitom bude muset zaplacený poplatek či dokonce přeplatek vrátit ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy právní moci nabude příslušné rozhodnutí. V opačném případě bude mít oprávněný nárok na navýšení poplatku o úrok.