Klaus rozhodl. Nechce trestní odpovědnosti firem

Vetovaný návrh má umožnit trestat i takové skutky, při jejichž prověřování se orgány činné v trestním řízení setkávají s výmluvou, že rozhodoval kolektivní orgán právnické osoby. Firmy, které na to sázejí, a pro něž se porušování zákona stalo nemyslitelnou součástí podnikání, by se neměly vyhnout trestu. Klaus ale předlohu kritizuje. V odůvodnění svého veta uvedl, že je spíše "příkladem alibismu než důsledné snahy potrestat viníky trestných činů". "Protože stát nebývá schopen odhalit konkrétní iniciátory a pachatele trestných činů konaných prostřednictvím činnosti právnických osob, hodlá trestat tyto právnické osoby jako takové. Trestné činnosti se může dopustit pouze konkrétní člověk, nikoli instituce," uvedl prezident. Dále prezident konstatoval, že současná módní tendence zavádění trestní odpovědnosti právnických osob jde proti logickému trendu odbourávání institutu kolektivní viny a proti možnosti přenášet vinu na jiného či na větší skupinu osob. "Tento zásadní důvod – že trestán má být vždy konkrétní, skutečný viník – by měl sám o sobě stačit k odmítnutí tohoto zákona," poznamenal ke svému vetu. Ministerstvo spravedlnosti, které zákon připravilo, jej prosazovalo s odůvodněním, že zajistí postih takového jednání právnických osob, které stávající zákony neumožňovaly. Na novém zákoně se dokonce shodla vláda s opozicí. O zavedení trestní odpovědnosti právnických osob mluvili politici několik let. Návrh předložený vládou je součástí protikorupčního balíčku. Na zavedení postihu firem, které se dopustí nezákonného jednání, navíc tlačí nejen Evropská unie, ale i OECD, Rada Evropy, GRECO či OSN.