Ekonomka: Nezaměstnaní nejsou flákači. Kdo opravdu prožral peníze?

„Byly vytvořeny nové překážky pro zařazení a vedení nezaměstnaného v evidenci úřadu práce, zhoršily se podmínky pro přiznání nároku na podporu v nezaměstnanosti,“ začala pro Renata Hanušová z Akčního spolku nezaměstnaných vyjmenovávat pro EuroZprávy.cz, co vše se jí nelíbí. Prošlo to v rámci druhé novely zákona o zaměstnanosti, předložené ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP09). Hanušová má vládní sociální politiky už plné zuby, zvlášť poté, co někteří pravicoví politici nadávají nezaměstnaným do flákačů a přitom sami mají máslo na hlavě. 

V Drábkově normě Hanušové vadí i zavedení takzvaného sdíleného zprostředkování zaměstnání prostřednictvím agentur práce, povinnost nastoupit na veřejné práce už po dvou měsících na Úřadu práce (nyní je to po půl roce) či rozšíření veřejné služby z 20 hodin měsíčně na 20 hodin týdně - komu práce není nabídnuta, dostává místo životního minima 3126 korun minimum existenční ve výši 2020 korun měsíčně. Nově dostane jen existenční minimum navýšené o 180 korun, tedy 2200 korun.

Za problematickou Hanušová označila i první novelu zákona o zaměstnanosti, platnou od ledna 2011, kterou sněmovna hlasy poslanců vládní koalice přijala v říjnu 2010, Ústavní soud ji s účinností od ledna 2012 zrušil a koalice ji nedávno znovu přijala s tím, že prvním dnem příštího roku začne opět platit - tedy, že platit nepřestane.

„Vadí nám vyloučení možnosti souběhu pobírání podpory v nezaměstnanosti a výkonu nekolidujícího zaměstnání, poskytování podpory v nezaměstnanosti až po skončení doby, v průběhu které by uchazeči měli být zabezpečeni prostředky z odstupného nebo odchodného a omezení výše podpory v nezaměstnanosti pro uchazeče, kteří ukončí zaměstnání bez vážného důvodu sami nebo po dohodě se zaměstnavatelem,“ řekla Hanušová, kterou kritizuje i koalicí prosazenou novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi.

„Zhorší hmotné zabezpečení osob v hmotné nouzi, zvýší požadavky na rychlejší prodej movitého i nemovitého majetku, časově omezí vyplácení doplatku na bydlení a vnutí rodičům v hmotné nouzi využívat pro vlastní potřeby majetek nezletilých dětí,“ uvedla Hanušová. Připomínky má i k důchodové reformě, zvláště ke zvyšování věku odchodu do důchodu či vyvádění peněz  do soukromých důchodových fondů.

Není sama, kdo nadává, situace se nelíbí ani lidem, kteří práci mají. „Vláda říká, že máme myslet na budoucí generace. Myslíme na ně, myslíme na to, aby se nás jednou nezeptaly: Tohle jste si nechaly líbit?“ uvádí opakovaně ekonomka Ilona Švihlíková.  Problémy s přerozdělováním bohatství mají podle kritiků vládních restriktivních reforem i v jiných zemích, proto se bouří i lidé v zahraničí. S kritikou se setkává i nastavení mezinárodní pomoci - podpora Řecku se podle některých hlasů nedostane přímo k Řekům, ale vydělají na ní západoevropské banky, které spekulovaly s řeckými dluhopisy. Tak je to podle kritiků neoliberální politiky se vším.