Češi chtějí přísnější regulaci finančních služeb, ale ne z Bruselu

Naopak 20 procent obyvatel se zpřísněním pravidel na finančním trhu nesouhlasí a 23 procent nemá jednoznačný názor. Zpřísnění regulace žádají především lidé s vyšším vzděláním, v kategorii středoškoláků i vysokoškoláků jsou to vždy dvě třetiny respondentů.

Malou podporu u Čechů má naopak uplatňování jednotných pravidel regulace ze strany EU pro členské země v oblasti finančních služeb. Pro přijímání společných evropských pravidel se vyslovilo 29 procent dotazovaných. Svůj plný či částečný nesouhlas projevilo 50 procent respondentů, 21 procent nezaujalo stanovisko žádné. Větší podporu těmto opatřením projevují lidé s vyšším vzděláním – mezi středoškoláky je jich 33 procent, mezi vysokoškoláky 39 procent. Mezi lidmi se základním vzděláním podporuje tato opatření 18 procent dotázaných a je mezi nimi i největší poměr těch, kteří nemají vyhraněný názor (31 procent odpovědí nevím).

"Regulace také patří mezi státní nástroje, ale musí to být inteligentní regulace. Musí to být regulace, která reguluje jenom to, co je potřeba regulovat, a reguluje to správně," řekl pro Zlatou korunu analytik společnosti Deloitte a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer.

"Všechno to souvisí s konkurencí, která je na trhu. Aby mohli vyhrávat ti, kteří jsou nejenom dravější, ale i kvalitnější. K tomu ovšem je nutno nastavit příslušné zákony. A já se obávám, že jsme teprve na půl cesty v tomto směru," dodal Michal Mejstřík, profesor na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a člen Národní ekonomické rady vlády.

Hlavní část výzkumu byla zaměřena na hodnocení služeb finančních poradců a zprostředkovatelů, jejichž činnosti by se měly dotknout některé chystané právní úpravy. Z výzkumu vyplynulo, že služeb finančních poradců a zprostředkovatelů alespoň jednou využilo 56 procent dotázaných. Nejčastěji si lidé nechávají poradit přímo v bance nebo pojišťovně (29 %). Celých 38 procent dotázaných uvedlo, že o žádnou z těchto služeb finančního poradenství nestojí a nemá zájem je využívat.

"Více než polovina populace využila služeb finančního poradenství, je ale zřejmé, že lidé jsou v tomto směru dost opatrní. Výrazně častěji si nechávají poradit přímo v bance či pojišťovně než od nezávislých finančních poradců," poznamenal k výsledkům výzkumu Tomáš Macků, Research & Communication Director z agentury Ipsos, která výzkum realizovala.

Kredit finančních poradců u české populace je velice nízký. Za profesionály se vším všudy je považuje pouhých osm procent populace. Skoro třetina lidí (28 %) si myslí, že nabízejí jen takové smlouvy, ze kterých mají pro sebe největší provizi, 16 procent je přesvědčeno, že se příliš vnucují a jsou "vlezlí", 12 procent si myslí, že nabízejí jen produkty společnosti, pro kterou pracují.

Další okruh otázek směřoval k výši provizí. Informace o výši provize je pro zákazníky zajímavá, ne však natolik důležitá, aby se na ni zeptali přímo. Podle výzkumu tuto informaci žádala pětina dotazovaných. Na 13 procent ji získalo, sedmi procentům byla odepřena, dalších 29 procent se sice neptalo, ale tato informace by je zajímala. Výsledky také ukázaly, že čím vyšší vzdělání zákazník má, tím více ho tato informace zajímá – mezi středoškoláky je to 32 procent, mezi vysokoškoláky dokonce 35 procent. Naproti tomu 23 procent ze všech dotazovaných tato informace nezajímá a ani se po ní nepídí.

Pokud jde o to, zda má výše provize pro zprostředkovatele význam při pořizování produktu, tak samotná tato skutečnost u poloviny lidí nehraje roli. Pro 48 procent lidí není tento fakt rozhodující. Opět silnější je tento postoj u středoškoláků (55 %) a vysokoškoláků (57 %). Celých 25 procent lidí naopak uvedlo, že by se podle výše provize rozhodovali, 27 procent lidí podle výzkumu nemá na tuto otázku vyhraněný názor. U lidí se základním vzděláním je to dokonce 38 procent, zatímco nejméně nejasností mají středoškoláci (19 %).

Velmi citlivá otázka se týkala toho, zda by lidé platili za služby finančního zprostředkovatele přímo, nebo jim lépe vyhovuje současný systém provizí. Polovinu lidí (50 %) tato otázka vůbec nezajímá. Přímou platbu by preferovalo 21 procent lidí, formu provize upřednostňuje 29 procent. Zajímavá situace je u lidí se základním vzděláním - jako u jediné skupiny zde zájem o přímou platbu neopatrně převažuje (18 %) nad formou provizí (16 %). U vysokoškoláků je tento poměr 28 procent pro přímou platbu, 30 procent pro provizi. Významný rozdíl je i v tom, že lidí, které otázka typu odměny vůbec nezajímá, je ve skupině se základním vzděláním 66 procent, ve skupině s vysokoškolským vzděláním o celou čtvrtinu méně 42 procent.

"Pro nás je z analýzy tohoto výzkumu zajímavým zjištěním fakt, že úroveň vzdělání je při posuzování finančních otázek nepostradatelným faktorem. Považujeme jej za jeden z faktorů, který je schopen kultivovat finanční trh a zvyšovat jeho kvalitu. Potvrzuje se tak, že úsilí, které věnujeme v rámci Zlaté koruny podpoře finanční gramotnosti, je cesta správným směrem," poznamenal Pavel Doležal, ředitel Zlaté koruny.

Zajímavou otázkou výzkumu také bylo, jaký postup při pořizování finančního produktu lidé preferují. Z výsledků vyplynulo, že lidé stále nejvíce preferují osobní jednání v bance anebo pojišťovně. Dává mu přednost nadpoloviční většina obyvatel – 56 procent. Na druhém místě je to kombinace více možností, např. banka – internet – zprostředkovatel. Tento způsob preferuje 23 procent lidí. Pouhých deset procent lidí je pro samostatné pořizování finančních produktů prostřednictvím internetu. A pouze šest procent by spoléhalo výhradně na finančního poradce nebo zprostředkovatele.

"Sledujeme rok od roku stoupající zájem veřejnosti o internet a tak se zdá, že i u nás se blíží doba, kdy internet bude rovnocenným distribučním kanálem i při prodeji finančních produktů," dodal Doležal.

Výzkum na téma regulace finančního trhu a využívání služeb finančních poradců a zprostředkovatelů byl zpracován v březnu 2012 společností Ipsos na reprezentativním vzorku dospělé populace ČR ve věku 18 – 65 let a zúčastnilo se jej 1024 respondentů. XII. Fórum Zlaté koruny se uskuteční v úterý 27. března pod názvem "Distribuce finančních produktů aneb Výchova klientů v Čechách".