Vězni by mohli vyrábět nábytek pro justici, navrhuje Zeman

Podle Zemana má české vězeňství vážné potíže se zaměstnáváním vězňů. V Česku totiž není povinnost, aby odsouzení pracovali. "Ministerstvo spravedlnosti by ale mohlo zavést všeobecnou pracovní povinnost," myslí si nejvyšší státní zástupce. Zeman zároveň odmítl tezi, podle které by nebyl o výrobky z věznic zájem. Česko by se podle něj mohlo inspirovat například v Rakousku – tam třeba pro veškeré justiční orgány vyrábí nábytek vězni.

Nápad na zavedení všeobecné pracovní povinnosti pro trestance vyplynul z podrobné analýzy problémů věznic, které si nechal Zemanův úřad zpracovat. Reagoval tak mimo jiné na ekonomiku provozu a přeplněnost českých věznic - na sklonku minulého roku totiž trávilo svůj čas za mřížemi 23 244 lidí, nejvíce v české historii.

"Nedostatek míst v káznicích se podařilo částečně vyřešit tím, že vězeňská služba odsouzené poposunovala mezi věznicemi," řekl Zeman. V přeplněných věznicích zároveň stagnuje počet zaměstnanců. "S ohledem na zvyšující se počet vězněných ale tento poměr vzhledem k personálu klesá. Stagnuje i počet dozorů a civilních vychovatelů," řekl nejvyšší státní zástupce.

Nejvyšší státní zastupitelství proto podporuje redukci typů kriminálů. "Ze čtyř typů by byly dva – věznice a pak zařízení s nejvyšším stupněm zabezpečení pro doživotně odsouzené," nastínil Zeman. Do prvního typu káznice by se sloučily dosavadní tři typy - věznice s dohledem, dozorem a ostrahou. Takové vězení by pak bylo vnitřně diferenciované - trest by si tam v jednom areálu odpykávali kromě doživotně odsouzených těžkých žalářníků všichni ostatní.

Podle Zemana by takové opatření ušetřilo peníze a umožnilo i rovnoměrnější rozpoložení vězňů. Dnes jsou totiž některé věznice neobsazené a některé naopak přeplněné – vězni jednotlivých typů se totiž dosud nedají míchat.V současné době je v Česku 10 vazebních věznic a 25 běžných věznic, jejichž ostrahu a správu provádí vězeňská služba. Rozdělují se na vazební věznice, v nichž jsou drženi obvinění, kteří byli soudem vzati do vazby, a věznice, v nichž odsouzení vykonávají trest odnětí svobody.

Muži jsou umísťováni odděleně od žen, obvinění odděleně od odsouzených. Zpravidla by se měli dále odděleně umísťovat odsouzení recidivisté od prvotrestaných, odsouzení za nedbalostní trestný čin od odsouzených za úmyslný trestný čin, trvale pracovně nezařaditelní odsouzení, odsouzení s duševními poruchami a poruchami chování, jakož i odsouzení s uloženým ochranným léčením. Tento systém ale často naráží na nedostatek kapacit některých typů věznic.

Obdobná pravidla pro separování kategorií platí i u obviněných ve vazebních věznicích - význam má forma zavinění a závažnost stíhaného trestného činu. Dále se odděleně umísťují obvinění, u nichž je dána koluzní vazba a spoluobvinění, proti nimž je vedeno společné řízení.

Nejvyšší státní zastupitelství po vyhodnocení analýzy podporuje i dosud málo využívaný institut domácího vězení. "V celé republice tento trest vykonává 208 lidí, to není mnoho," řekl Zeman. Problém je podle něj v tendru na elektronické náramky – ten byl totiž zrušen a vězně hlídá probační a mediační služba. To je však mnohem dražší než systém s náramky, které ukazují nepřetržitě polohu potrestaného člověka.

Mezi odborníky se hodně diskutuje i o možnosti automatického podmínečného propuštění po třetině trestu u lehčích zločinů. "Tento nápad s největší pravděpodobností nepodpořím. Mohlo by to vést k inflaci přísných trestů. Když by soudci věděli, že člověka po třetině pustí, asi by je to nutilo automaticky vynášet tvrdší tresty," řekl Zeman, který navzdory osobnímu zamítavému stanovisku připustil, že se jedná o významné téma - týkalo by se totiž až 70 procent vězňů.

Podle Zemana jsou navrhované redukce typů věznic i lepší využívání institutu domácího vězení koncepčními opatření, která by měla vězeňskou službu zlepšit. "Přesto bude muset stát do systému nalít další peníze," zdůraznil nejvyšší státní zástupce.