Úspory českých domácností rostou

V případě, že by průměrná česká domácnost přišla o veškeré příjmy, byla by schopna financovat své základní výdaje a potřeby po dobu dvou měsíců a osmnácti dnů. To je o devět dnů více (+6 %), než jak tomu bylo v prosinci 2011.Výzkum ING dále ukázal, že běžná domácnost si může dovolit spořit až čtvrtinu svých příjmů. Finanční rezervy, které mají Češi aktuálně naspořené, plánují využít nejčastěji na zaplacení dovolené, nákup dražšího zboží a splacení dluhů.„Nárůst úspor domácností v prvním čtvrtletí lze vysvětlit sezonním chováním, ke konci roku výdaje rodin stoupají v souvislosti s Vánocemi. V průběhu prvního čtvrtletí se úspory domácností v průměru naopak zvýšily, a to například i díky bonusům a odměnám vypláceným v řadě společností,“ komentuje výsledky průzkumu Libor Vaníček, ředitel retailové části ING Bank.Šetření také ukázalo, že nejdéle by ze svých úspor financovali své výdaje vysokoškoláci, kterým by naspořené peníze pokryly v průměru čtyři měsíce a šest dní. Oproti tomu spoluobčanům se základním vzděláním by rezervy nevystačily ani na dva měsícePodle průzkumu převyšují příjmy českých domácností za prvním čtvrtletí letošního roku jejich výdaje v průměru o 25 procent. „Pokud by domácnosti chtěly, dokázaly by odkládat a spořit až čtvrtinu svého platu. Příjmy nejvíce převyšují pravidelné výdaje u domácností z menších měst. Důvodem jsou nižší životní náklady,“ doplňuje Vaníček.Co se týče potenciálu vytváření finanční rezervy, jsou na tom opět nejlépe domácnosti vysokoškoláků, kde jsou schopni odkládat stranou téměř třetinu příjmů (31 %). Na druhé straně Čechům se základním vzděláním přebývá po zaplacení nutných výdajů 14 procent z příjmu.„Pozitivní trend lze vidět i v tom, že se nezanedbatelná část Čechů chystá díl svých úspor použít na splacení dluhů,“ říká Vaníček a vysvětluje, že kromě tohoto důvodu Češi nejčastěji spoří proto, aby si vytvořili finanční rezervu na horší časy, na koupi dražšího zboží, jako je například automobil, elektronika, nebo na dovolenou. „Češi také častěji než obyvatelé okolních zemí spoří pro své děti, na jejich vzdělání a budoucnost,“ zakončil Vaníček.