Praha - Poplatek důlním společnostem z vytěženého nerostu se nejspíš zvýší, změnu přinese velká novela horního zákona. V nedělním pořadu Otázky Václava Moravce to uvedl Martin Kuba (ODS), ministr průmyslu a obchodu.
"Český stát se nesmí vzdát přístupu ke své strategické surovině, to znamená, že novela horního zákona by měla definovat strategické suroviny, u kterých vyvlastnění bude možné. Protože pak se může stát, že český stát, česká energetika budou potřebovat uhlí a někdo si nakoupí pozemky a bude vydírat cenou v řádech desítek miliard korun. To prostě možné není," uvedl Kuba.Vyvlastnění podle něj nebude možné proto, aby se těžba stávala ziskem soukromých společností. "Musí se to stát v momentě, kdy těžit bude společnost, ve které bude mít stát zásadní vliv na to, kam to uhlí směřuje. Aby se nevyváželo, aby se směřovalo do českých tepláren, aby směřovalo na strategické potřeby České republiky," uvedl ministr.Jak sdělil, v současné době je nastaven poplatek z vytěženého nerostu tak, "že je to velmi nešťastné". Problémy poplatku jsou podle něj dva. Jednak že je malý, a to 1,5 procenta, a že si zaslouží zvýšit. "Druhým parametrem je to, že dnes se platí pouze katastru obce, na jejímž území se těží a v severních Čechách je to tak, že ten celý kraj je zasažen těžbou. Občané severních Čech žijí v horším prostředí a zásobují Českou republiku řadou energetických surovin a myslím, že by tam měli mít nějaké kompenzace. Čili pro mne je důležitý systém, jak ten poplatek bude přerozdělen," vysvětlil ministr Kuba.Velká novela horního zákona by podle ministra měla být předložena v srpnu či v září.
Související
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
Martin Kuba po 22 letech opouští ODS, zakládá vlastní hnutí
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek